Hvězdy ručí za ztracence

Novinka Tomáše Vorla Z města cesta: Pět receptů na život blažený je lepší než jeho předešlá Cesta z města, na niž volně navazuje. I když coby dokument bude mít pouť k divákovi těžší než hraná a komediálně laděná Cesta z města i navzdory tomu, že skladbou postavenou na pěti samostatných portrétech si podřezává větev dvojí pilkou.

Jednak každý „povídkový“ film svádí ke třídění jednotlivých částí na ty lepší a slabší, jednak Z města cesta těžko zastírá, že tři její herecké hvězdy tu představují spíše záminku, pojistku či záruku, aby Vorel mohl dát prostor dvěma neznámým podivínům, dojemně i zábavně bizarním ztracencům-mudrlantům, které se třemi ostatními propojuje ve zbytečných, okatě aranžovaných scénkách.

Útěky z civilizace, jež v Cestě z města vynášely umělou idylu vesnice coby symbol jediné povinné pravdy, se totiž v dokumentu mění ve snášenlivý, čistý, okouzlený i nenucený záznam způsobu života, jenž je svobodnou volbou, nikoli příkazem, možností s tisícem odstínů, nikoli dvěma extrémy: zlé město - hodná ves.

První hrdina, Tramp Kim, je jako Big Lebowski mužem z jiných časů, jež marně hledá. Tramping je jeho životní styl, nesnáší předpisy. Výřečný typ, Vorel jej ne vždy dokáže zastavit.

Z města cesta
ČR, 2002
Režie a scénář Tomáš Vorel
Kamera Tomáš Vorel
Hudba Michal Vích
Hrají Bolek Polívka
Eva Holubová
Petr Čtvrtníček
Hruška
Kim
Žánr dokument
Délka 106 minut
Premiéra 15. října 2002
Eva Holubová je vrchol filmu. Zvířata, Boha, děti, houby, vše smíchá ve zcela přirozeném tyglíku. Ví, že ovce a kozy „nás uživí, ať je tam Pavel nebo Havel“. Užívá jasné, přesné věty holé, vždy je v nich moudrost i smích, selanku venkova pokaždé suše shodí. Není zarputilá a svou cestu nenutí jiným.

Petr Čtvrtníček na své lodi je střídmě civilní. „Žádná filozofie, žádná pouť,“ říká o své volbě. Ani bezuzdná taškařice se nekoná. Tou uměřeností přitom prozařuje velké téma: touha.

Kočí Hruška, toť malý zapadlý kovboj, kdysi kostelník vyhnaný alkoholem do lesů. Pábitel, jenž káže krásu a lásku - „s ženou je to krásný, s klukem lepší“ - a světí pivní pípu. Svéráz.

Bolek Polívka, rančer křížený se šlechticem, provází po svém panství a vymýšlí opak letních útěků k přírodě - zimní byty ve městě pro lidi ze vsi. Koně nazývá velmožem větru, sám velmož ducha. Činí noblesní tečku za filmem tak vyrovnaným, jako by jím Vorel definitivně uzavřel jednu etapu svého hledání.

Fotografie z filmu Z města cesta (zleva P. Čtvrtníček, B. Polívka, Kim, Hruška, E. Holubová).

,