Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hvězdný debut dámy z Nottinghamu

  10:00aktualizováno  10:00
Celosvětovým trhákem se stal Harry Potter, silně nadprůměrná fantasy pro děti. Ale co dál pro ty, co dospívají, stávají se zkušenějšími, rafinovanějšími, moudřejšími?

Susanna Clarková: Jonathan Strange & pan Norrell | foto: repro z knihy

V češtině se nyní objevil další, o řády hodnotnější počin žánru: kniha britské autorky Susanny Clarkové Jonathan Strange & pan Norrell. Susanna Clarková (1959), dáma původem z Nottinghamu, začala na tomto svém prvním románu pracovat v roce 1992 a na jeho vydání čekala dvanáct let: nikoli proto, že by jí ho nikdo nechtěl vydat, ale protože na něm bylo příliš práce a ona kromě toho v jistém nakladatelství redigovala kuchařky.

Románový debut v pětačtyřiceti snad není obvyklý a možná ani taktický, ale Susanně Clarkové se poštěstilo, že její první kniha (do té doby publikovala jen osm povídek a novel) se stala hvězdnou. A to jak komerčně, tak i co do kritického ohlasu.

Titulními postavami románu jsou dva mágové - jediní dva mágové, které Anglie má. Ona totiž kdysi mívala mágů po libosti - od Merlina po záhadného Krále Havrana; a autorka taky s dráždivou rafinovaností po celém textu trousí střípky a útržky magických dějin britských ostrovů. Ale pak magie vymizela a teprve pan Norrell a posléze jeho mladý žák Jonathan Strange ji vzkřísili. A protože jsme v době napoleonských válek, kdy Anglie bojuje o přežití, oba nabídnou vlasti své magické služby.

Jenomže magie Susanny Clarkové není samospasitelná ani snadná. Má svá omezení, ba i své hrozby. Zvlášť když si ku pomoci povoláte pomocníka z jiného světa, který je sice výkonný, ale taky může být nebezpečný...

Vrtkaví elfové
Za oblibu, kterou si získal všude, kde vyšel, vděčí Jonathan Strange & pan Norrell zřejmě především tomu všemu, co má oproti jiným fantasy navíc. Je totiž návratem v čase tohoto literárního žánru, a návratem velice důkladným: do dob před Tolkienem, kdy elfové ještě nebyli těmi čarokrásnými, urostlými ušlechtilci, jak je známe z Pána prstenů, ale vlastně skřítky a šotky, kouzelnými bytostmi charakteru vrtkavého, ne-li proradného.

Spíše než ostatní fantasy se román inspiruje takzvaně vážnou literaturou - celý jeho styl jako by vypadl z anglické románové klasiky osmnáctého a devatenáctého století: kdo chce, najde v něm Jane Austenovou, jiný snad zase George Eliotovou (pan Casaubon, jedna z postav nedávno česky vydaného Middlemarche, má coby suchopárný vědátor a knihomol řadu vlastností podobných s panem Norrellem) a tak dále.

Přitom nejde o samoúčelnou stylovou nápodobu, která by časem znudila. Celý ten kadlub klasického anglického románu je forma, kterou autorka pro své dílo zvolila - a zvolila vhodně.

K dobru českého vydání lze přičíst, že Viktor Janiš odolal nutkání překládat archaizovaným stylem: už dávno se ukázalo, že volit při takovém překladu obrozeneckou češtinu je nesmyslné. Překladatel pochopil, že když překládá autorku, jejíž styl se podobá stylu Jane Austenové, udělá mnohem lépe, když sám místo stylu nejvýznačnějšího autora lidových knížek první poloviny devatenáctého století Václava Rodomila Krameria zvolí styl, v jakém se nesou nejlepší moderní české překlady Jane Austenové. Výtečný výsledek potvrzuje vhodnost metody.

A nevynechat poznámky!
Jonathan Strange & pan Norrell není elitářská, literátská, čtenáři nepřístupná zapeklitost. Přes rafinované ornamenty a dekorace Clarková pevně stojí na půdě literatury takzvaně zábavné, kde byste existenciální běsy, psychologické ponory či drásavé prožitky hledali marně.

Celý ten rozsahem i obsahem velký román je barvitý cirkus plný kouzel, zábavných postav - a v neposlední řadě jemného, leč o to chytlavějšího humoru. Snad efekty neplýtvá tolik, jako to dělávají fantasy pro děti, ale subtilnější metody vyspělejší publikum nepochybně ocení.

V oblasti literatury fantasy jde o počin. Ne že by tímto románem fantasy dospěla: to už udělala dávno, jen nebyla dost ve světlech ramp, aby si toho někdo moc všiml. Ale tenhle román, pevně doufám, do světla ramp vstoupí i u nás a bude se tam slunit; zaslouží si to.

Mimochodem: pokud jste zvyklí vynechávat poznámky pod čarou, tak v tomto případě to nedělejte. Zdejší poznámky pod čarou jsou skoro všechny spíš vložené mikropovídky, zhusta tak roztomilé, že byste jejich vynechávkou o moc přišli.

SUSANNA CLARKOVÁ: Jonathan Strange & pan Norrell
Přeložil Viktor Janiš. Alman, 704 stran, doporučená cena 398 korun
Hodnocení MF DNES: 90%

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatelka Leila Slimani
Sex tu ovládl peněženky, v Maroku se za něj ženy stydí, říká spisovatelka

Leila Slimani je spisovatelka francouzsko-marockého původu. V češtině jí letos vyšla kniha Něžná píseň. Chůva v ní zavraždí dvě malé děti.  celý článek

Frankurtskou radnici Römer během knižního veletrhu ozvláštnila světelná show...
KOMENTÁŘ: Letos ve stínu, za dva roky v Lipsku mají naše knihy šanci

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Frankfurtský knižní veletrh, který v neděli skončil, vsadil letos na čtenářskou kartu – a jeho návštěvnost znovu vzrostla.  celý článek

Haruki Murakami
RECENZE: Nový Murakami vystačí jen na půl hodiny, přesto je skvělý

Japonskému spisovateli Harukimu Murakamimu vychází v Odeonu další ilustrovaná povídka. Nese název Birthday Girl a přečtete ji za půl hodiny.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.