Osmapadesátiletý umělec sice zápasil s nachlazením, na jeho výkonu se to však příliš neprojevilo. Program nicméně doznal určitých změn oproti tištěné verzi (v níž byly mimochodem některé zbytečné chyby).
Furlanetto zaplnil Smetanovu síň až po strop znělým a lahodným basem, který je ukázkou dokonalého ovládnutí "daru shůry".
Impozantní a důstojný byl jako Sarastro z Mozartovy Kouzelné flétny, nádherné legato a čítankovou klenutost předvedl v ukázkách z Verdiho oper Simone Boccanegra a Nabucco.
Ve scéně umírajícího Borise Godunova dal najevo, že se vyrovná i s parádní úlohou slovanského repertoáru – byť nezapřel, že zůstává hlavně belcantovým zpěvákem, a že intenzita jeho zpěvu vychází z elegance, krásy a lehkosti. Závěrečná árie krále Filipa z Verdiho Dona Carlose byla vrcholem večera.
Nadšenému publiku Furlanetto přidal ještě americký spirituál a árii Basilia z Rossiniho Lazebníka sevillského. Symfonický orchestr Českého rozhlasu s dirigentem Petrem Altrichterem hrál jako poněkud hlučný, leč dobře namazaný a spolehlivý stroj.
Ferruccio Furlanetto
Ferruccio Furlanetto (bas), Symfonický orchestr Českého rozhlasu, dirigent Petr Altrichter. Smetanova síň Obecního domu, 9. ledna.
Hodnocení MF DNES: 90 %
