Triumf humoru se na festivalu klasiky už dal zažít, když roku 1992 Pražské jaro dovezlo projekt Hoffnung Gala. Dvořákova Praha teď pozvala britskou komediální dvojici Igudesman & Joo, která vystoupila na závěr sobotního Rodinného dne.
I proto bylo Rudolfinum plné dětí, sloupy ve foyer sloužily jako prolézačky, hlediště jako schovávačka. A do toho přišli houslista Aleksey Igudesman a pianista Richard Hyung-ki Joo. První salvu smíchu vyvolalo zazvonění mobilu, na něž oba předvedli inspirativní variaci.
Igudesman a JooDvořákova Praha Praha, Dvořákova síň Rudolfina, 20. 9. |
Jejich humor je mnohovrstevnatý a míří různými směry. Tak třeba při svérázné hudební instruktáži zahrají začátek Mozartova Tureckého pochodu v dur místo v moll. Jindy se nemohou dohodnout, zda hrát Mozarta či Jamese Bonda a slovní přestřelka, do níž zapojí i publikum, skončí kuriózním duelem, při němž je klasický génius vtahován do dobrodružství agenta 007. Přežili ale všichni.
Klavír na kreditku
Berou si také na paškál druhotné zpracování slavných melodií, třeba té z pomalé věty Rachmaninovova Klavírního koncertu č. 2, známé i jako píseň All by Myself, jež spustí potoky slz. Nebo příliš rozvleklou interpretaci Beethovenovy klavírní skladby Pro Elišku, která uspí i samotného virtuoza.
Dětské publikum obzvlášť nadchly hrátky s houslemi, z nichž Igudesman vyloudil bučení krávy nebo chrápání. A všechny rozesmála hra na housle ve stylu kung-fu nebo dechberoucí souboj se zákeřným klavírem, který dovoluje hrát pouze po vložení kreditní karty.
Igudesman a Joo jsou nejen skvělí komedianti, ale i hudebníci, proto jejich humor působí přirozeně a nenuceně. Ostatně při závěrečných ovacích vestoje, jimiž, dlužno dodat, pražské publikum hojně plýtvá, si sedli na zem. Zrovna oni si však uznání za svou inteligenci a nadhled zaslouží.