Hudební událostí minulého týdne, i když to tak zprvu nevypadalo, byl bluesový koncert, který uspořádal americký prezident Barack Obama ve svém washingtonském sídle. Sezval na jedno místo skutečnou první ligu současné scény hudebního žánru, který je základním kořenem celé současné populární hudby.
Videa a zprávy o tom, jak ve finále, těsně před odchodem, zazpíval první sloku jednoho z nejslavnějších bluesových standardů Sweet Home Chicago jako duet s "Králem blues" B.B. Kingem obletěla svět. Doprovázela ho při tom skutečná kapela snů, jejíž hlavní exponenty stojí za to vyjmenovat: varhaník Booker T. Jones, trombonista Trombone Shorty, zpěvák Mick Jagger, zpěvačky Shemekia Copeland a Susan Tedeschi a zejména vesměs bravurní kytaristé Jeff Beck, Derek Trucks, B.B. King, Buddy Guy, Warren Haynes, Keb' Mo' a Gary Clark jr.
Přiznám se, že při sledování videozáznamu koncertu mě zaskočil onen vytáhlý kytarista v klobouku s červenou kytarou. Přestože se tento žánr snažím sledovat, jak jen to jde, jeho jméno jsem musel dohledávat v agenturních zprávách. Je to právě posledně jmenovaný Gary Clark jr., nejmladší ze všech účastníků, ročník 1984. A pak že prý je blues hudba starců!
Gary Clark jr.
Clarkova účast je, mimochodem, také bezesporným důkazem výborné práce managementu. Jakkoli se pyšní titulem "best young gun", který mu udělila vloni redakce magazínu Rolling Stone, dostat se na začátku kariéry (má za sebou zatím jedno oficiálně vydané EP, které je k dispozici na jeho webových stránkách) do takovéhle party, to je v podstatě jízdenka do rychlíku hvězdné kariéry.
Asi nejsem jediný, koho na chvilku napadla jistá souvislost mezi bluesovým koncertem v americkém prezidentském sídle (které někteří "politicky nekorektní" jazykové samozřejmě okamžitě přejmenovali na Black House) a českým Jazzem na Hradě. Ale stačí se podívat na záznam té uvolněné americké akce a sednout si někdy na Hradě do publika mezi všechny ty potentáty a "staré Mladé konzervativce". A podobná nesmyslná srovnávání vás už příště nenapadnou ani ve snu.
