Už dávno to není patnáctiletá dívka se zvonivým hlasem, kterou představil rodinný přítel Davidu Gilmourovi z Pink Floyd jako malého génia, ale sedmačtyřicetiletá žena, která si užívá pozdního mateřství, konfrontuje své dětské zážitky s tím, co prožívá její syn, a těší se ze života a přírody.
Ne nadarmo mají její skladby velmi blízko k meditační newageové hudbě, i když pečlivý posluchač zjistí, že Bushová se dovede inspirovat i elektronickým pop-rockem typu Depeche Mode i moderním jazzem. Ostatně, na této desce ji doprovází jeden z nejlepších jazzových basistů Eberhard Weber.
Dlouho očekávané dílo má dvě části. A Sea Of Honey je s výjimkou úvodní písně věnováno vzpomínkám na šťastné nebo romantické momenty obyčejného lidského života. Je to typická Kate Bushová s pestrobarevnou instrumentací a různorodými vlivy.
Jednou elektronická, jindy se zpovídající jen při klavíru nebo pod vlivem alžbětinské renesanční hudby s kytarou připomínající loutnu a cembalem. Uprostřed cyklu je však píseň Mrs. Bartolozzi, která všechny košaté a mnohdy vznešené obrazy dotýkající se všehomíra snáší na zem a dává do úst ženě, jež se stará o domácnost a zrovna pere prádlo.
Druhá část A Sky Of Honey je velká orchestrální suita, gradujícím způsobem zachycující nálady celého dne. Bushová ji celou postavila kolem ptačího zpěvu a vede ji od symfonického, zvolna se probouzejícího rána k roztancovanému večeru.
Za pomoci těchto prostých prvků se jí podařilo vytvořit desku, která sice do jejího uměleckého profilu nepřináší nic nového, ale drží vysokou úroveň její tvorby a posluchače pohladí svou rafinovaně prostou čistotou a krásou.
