Hudba a kádrování

Věci prý mají tendenci se sdružovat, přicházet ve vlnách, odkazovat jedna k druhé navzájem. Jako když Ivan Hubač v Experimentu, dalším dílu z cyklu Černí andělé, použil motivy z jiného vlastního seriálu, Přízraky mezi námi: opět se tu vyskytla osamělá školačka v ohrožení, opět Ivana Chýlková "čarovala" coby temná žena z temné sekty. Jen Jiří Lábus snad ještě nehrál nekrofilního zřízence, a jednou to stačilo.

To si opravdu nezasloužil, i když sám se musel bavit - přinejmenším bezděčně jako diváci, kteří se ovšem původně měli bát. Jinak vládlo uplynulému týdnu hudební téma; od vkusného portrétu Petra Nováka v sérii Předčasná úmrtí až po páteční závěr dokumentární řady Legendy folku a country. Poslední díl přinesl hlavně souhrn nekrologů a k tomu vesměs hořké zpovědi žijících na adresu let devadesátých. Vzácnou výjimku představoval Marek Eben s názorem, že folk má dnes vyšší úroveň, že se profesionalizoval a že to, co stačilo v roce 1989, by dnes už na příslušnost k žánrové špičce nevydalo.

Mimochodem Eben své "přicházení ve vlnách" absolvoval už ve středu, kdy uváděl soutěž O poklad Anežky české a vzápětí talk show Na plovárně. Coby šiřitel "pozitivních signálů" - řečeno politickou hantýrkou - má už pomalu monopol, ale kdo jiný umí s takovou noblesou nazvat dějiny "hnusnými" a přitom zůstat s úsměvem nad věcí. Také kritický klub Katovna se věnoval hlavně hudbě, také tady se začalo nekrology a pokračovalo kádrováním médií, v kteréžto činnosti vyrůstají podobně plamennému Železného pořadu Volejte řediteli vskutku poučení konkurenti.

Nevadí, dva nechtěné kabarety země uživí. Smutnější bylo, kdykoli se Katovna opřela do seriálu Legendy folku a country z podobných kastovních pozic - tedy kdo tam být měl, a kdo ne, podle politických zásluh a osobního vkusu. Ano, seriál to byl řemeslně slabý, povrchní, smířlivě bezzubý, nad konfliktními okamžiky vždy rozprostřel duhu pospolitosti u táborových ohňů. To je všechno pravda. Ale nelze z něj vyloučit diváky, kteří mají - byť žasneme - radši trampské halekačky než písničkářské protestsongy.

A znovu hudba: vyhlášení vítězů ankety Český slavík se v programu čelně utkalo s Manéží Bolka Polívky. Čím větší manéž, tím méně zábavy, a naopak: Polívkovi stačí župan, rádiovka a fantazie, aby vybudoval "intelektuální posilovnu" smíchem - svět, v němž křižáci mohou být "křižané", kde je protihusitský "wehrmacht" i vycpaní pavouci.

Zato Český slavík ani s mladými moderátory, obřím jevištěm a záplavou světelných efektů nevykouzlil víc než modelovou slavnost. Dokonce ani z neúčasti skupiny Lucie, o níž věděli předem, se pořadatelé nijak nevylhali. Nedalo se čekat, že by přímo sdělili důvod - považte, Lucie nechce na Novu, ale z té situace se dalo vybruslit vtipem, klipem, archivem... Čímkoli, kdyby se bojkot využil naopak jako z nouze ctnost, coby nahrávka na smeč. Jenže bez nápadu tu zbyla jen rozpačitá díra.