Hříšný tanec 2, který vstoupí ve čtvrtek do českých kin, přináší zcela nový příběh, ale na původního hrdinu nezapomněl - Swayze, který už překročil padesátku, tu vyučuje žhavým rytmům jinou generaci.
Taneční romance americké studentky a kubánského číšníka se odehrává v Havaně roku 1958, těsně před výbuchem Castrovy revoluce.
„Nechtěl jsem kopírovat originál, protože si ho velmi vážím a ctím i jeho fanoušky,“ vysvětluje režisér Guy Ferland, který debutoval před deseti lety thrillerem Babysitter a kromě dalších filmů má na kontě cenu Emmy za dětský pořad Bang Bang, jsi mrtvý.
„Svůj film vidím jako další samostatnou kapitolu, která pokračuje v odkazu Hříšného tance,“ dodává.
V pozadí jeho projektu stojí skutečný příběh choreografky a producentky JoAnn Jansenové. V dospívání se stejně jako hrdinka snímku roku 1958 s rodiči přestěhovala z amerického města St. Louis do Havany a poznávala svět golfových klubů, soukromých večírků a luxusních podniků.
„Čekalo se od nás, že se zapojíme do života místní americké smetánky, ale já jsem se zamilovala do Kubánce, který mi svou zemi ukázal z jiné stránky,“ vzpomíná Jansenová. Kubánský přítel ji seznámil s kulturou, v níž hudba a tanec tvoří součást každodennosti.
Jansenová se tancem zabývala už dříve, studovala balet, její rodiče se věnovali společenskému tanci závodně. Ale tanec na Kubě byl úplně jiný. „Nikdy předtím jsem nic podobného neviděla,“ přiznává choreografka. „Když tamní lidé tančili, nevyjadřovali jen sexualitu, ale i uvolnění těla a osvobození nitra.“
Jansenová po návratu do vlasti v New Yorku vedla vlastní taneční skupinu, a když potkala producenta Lawrence Bendera, její zážitky z Kuby se promítly do chystaného filmu. „První Hříšný tanec byl skutečným fenoménem. Ale na našem příběhu je zajímavá právě Kuba, pro mnohé Američany zakázané ovoce,“ míní Bender.
Do role studentky režisér obsadil začínající herečku Romolu Garaiovou, která prý dokonale odpovídá typu dívky z amerických středních vrstev 50. let, pro postavu kubánského tanečníka si vybral mexického herce Diega Lunu, který z Mexické jízdy rychle postoupil do Fridy a nově i do Spielbergova Terminálu.
Čestná rolička tanečního instruktora pro Patricka Swayzeho znamenala podle Jansenové možnost zabít dvě mouchy jednou ranou: „V roli je důvěryhodný, a zároveň tak skládáme hold původnímu filmu.“
A co se ve filmu tančí? Na soutěži v noblesním hotelu kreace nacvičené, v místní tančírně zase „hříšné“, v americkém klubu teenagerů hraje rock'n'roll a na nárožích pouliční muzikanti.
„Setká se tu tolik stylů! Salsa byl jen začátek, pak se přidalo mambo, afro, společenské tance a všechno se smíchalo dohromady,“ říkají herci, kteří před natáčením strávili deset týdnů tréninkem v Puerto Ricu nahrazujícím před kamerou Havanu.
„Obě města mají podobnou atmosféru, zalévá je totéž zlatavé tropické světlo, lidé tu hodně žijí venku, před svými domy,“ líčí režisér. Své pojetí vtělil do věty: „Fascinuje mě představa ulice spalované horkým sluncem, po jejíchž kočičích hlavách kráčí vlnivou chůzí žena na vysokých podpatcích.“
Hudba se inspiruje kubánskými rytmy z konce 50. let a dodává jim moderní nádech se zvukem rapu a popu. Ve filmu zazní původní skladby i nové nahrávky v podání hudebníků, jako jsou Santana, Jazze Pha, Wyclef Jean, Claudette Ortiz, Shawn Kane nebo alternativní rapová skupina City High. Mezi tvůrci hudby, ale i před kamerou se objevila také new- yorská skupina Yerba Buena.
 Fotografie z filmu Hříšný tanec 2. |
