Živnost přijde na buben. Náhle totiž vůbec není důležité, kdo svou profesi dělá líp. Jestli jsou to VyVolení, nebo Velký bratr, kdo žánr reality show šikovněji staví, nasvěcuje, snímá, střihá a moderuje.
Jestli podstatě hry více odpovídá původní model, v němž jsou dobrovolní vězni postrkováni, omezováni, šikanováni, bez vědomí ostatních rozeštváváni a od suchého martini k poslednímu suchému rohlíku dálkově řízeni jen všemocným pohádkově neviditelným hlasem shůry, nebo lidovější verze "ring volný", kde se může leccos, pokud si to přeje masa - Jeho Veličenstvo divák.
Jestli je zajímavější vzdorná rebelie hrstky hráčů vedená za zbytky důstojnosti proti Velkému bratru, jenž ztělesňuje mocenskou totalitu, či noc dlouhých nožů, kde se nebojuje svorně vůči vrchnosti, nýbrž hysterií proti hysterii jako v teenagerovském hororu.
Lze jen žasnout - a čekat na jarní výsledky divácké ankety o nejoblíbenější tváře televizí TýTý. Ovšem aby mohl národ rozhodnout, bude nutno zřídit nové kategorie. Například nejlepší pornohráčka, nejlepší trestně stíhaný nebo nejlepší zvířátko, což slibuje napínavý boj mezi mláďaty z Chaloupkových večerníčků a nebohým pašíkem Oskarem, jejž u Velkého bratra zpili sektem.
Kategorie "hrdina" neprojde, říkat tak aktérům reality show se přece jen příčí. Pojem hrdina přísluší třeba válečným zajatcům - a ti se přitom tolik nenaplakali, nelitovali ani neobdivovali, necítili se zdaleka tak ublížení ani tak výjimeční.
Též hrdiny seriálů už nejsou herci, nýbrž diváci. Medaili za statečnost zaslouží každý, kdo se poctivě prokousává všemi novými příběhy na pokračování, aniž ztratí nit a zvědavost.
Stalo se, co se muselo stát: české seriály jsou navzájem zaměnitelné.
Slušně napsané, slušně zahrané, víceméně slušně natočené a až neslušně rozlezlé na nejširším společenském půdorysu, aby se v nich našel takzvaně každý.
Televize věří, že třeba seriál o krotitelích tygrů by sledovali jen Berouskovi, za což nás trestá rozbředlostí všeobecných rodinných témat. Každý z nových telerománů sice "udělá" kolem milionu diváků, zato zjevení či kult nezrodí.
A kdyby měl kytarista z Bazénu rande se sestřičkou z Ordinace v hospůdce z Ulice, nevšimne si toho ani rada pro televizní vysílání.
Proto je hlavním objevem sezony Výměna manželek. Pořad s jasným nápadem, pevnou stavbou, čistými pravidly, humorem plynoucím ze zcela přirozených situací a navíc, ač to zní odpudivě, s pozitivním vyústěním.
Neboť lidé ve vyměněných domácnostech si vskutku "máknou", odvádějí užitečnější práci než malování erotických obrazů, aniž přitom dostanou odměnu v posteli či ve spořitelně, a ještě se vracejí domů s láskou, vedle níž Rodinná pouta působí jako přenos z mrazíren.
