Bronislav Kuba

Bronislav Kuba

Autor knihy vypátral lidské předobrazy Slavností sněženek

  • 2
Pětadvacet let žije v Kersku. "Musel bych tu chodit se zavázanýma očima a ucpanýma ušima, abych unikl tématu Slavnosti sněženek," říká Bronislav Kuba. O skutečných předobrazech postav, o natáčení filmu i lidech blízkých Bohumilu Hrabalovi nasbíral výjimečný materiál, který právě vychází knižně.

Část vaší knihy tvoří víc než třicet rozhovorů s lidmi, jejichž rodinné osudy se objevily ve Slavnostech sněženek. Který je pro vás osobně nejcennější?
U mě osobně nejvíc emocí vyvolaly tři lidské osudy: prvním je Pavel Misík, téměř celoživotní vozíčkář, který mi vyprávěl o svém vztahu k Bohumilu Hrabalovi. Vozil ho v upraveném autě po celé republice, a tak k sobě měli hodně blízko. Hrabal o něm, jeho ženě a německém kamarádovi žijícím v Čechách napsal povídku Přátelé.

Zacitujme z ní: "Olinka, snoubenka Pavla, to je anděl, za kterým můžete chodit a smetákem zametat peří, které se jí sype z křídel."
Druhý silný příběh jsem si prožil při vyprávění Ulmanových, kterým sice ve filmu "hrála" jen jejich chata, ale paní Ulmanová pochází z rodiny, které kdysi patřilo celé Kersko.

Co znamená, že jim Kersko patřilo?
Její dědeček přišel s nápadem osídlení kerského polesí. Po válce o všechno přišli, ale paní Ulmanová, ač osudem těžce zkoušená, si prý dodnes denně připomíná: V Kersku je tak krásně! Třetí, pro mě zcela mimořádný životní příběh je příběh rodiny Límanovy. Tuto rodinu poznal Bohumil Hrabal v Mladé Boleslavi. O panu Límanovi napsal přímo povídku Slavnost sněženek. Oproti skutečnosti však tohoto pána popsal tak svérázně, že si to rodina po vydání knihy jela s Hrabalem vyříkat.

Kde knihu koupit

Kniha Slavnosti sněženek - lidské osudy a odhalená tajemství v Hrabalově Kersku je k dostání buď osobně u Bronislava Kuby v jeho Lesním ateliéru v Kersku, nebo přes internet na stránkách www.lesniatelierkuba.cz. Dále je v prodeji v menších knihkupectvích v Nymburce, Poděbradech či Lysé nad Labem a okolí. V Kersku uspořádal Bronislav Kuba také výstavu o lidech z jeho knihy.

Ve filmu pana Límana ztvárnil herec Bořík Procházka.
Je to ten pán, který ve fordu vozil kozy na pastvu. Vyprávěla mi o něm jeho dcera Anna, kapitolu jsem nazval - Táta měl svůj život a žil, jak chtěl. Jen životní příběh této rodiny by vydal na román.

Při kterém z rozhovorů jste se nejvíc upřímně rozesmál?
Nejvíce mě pobavily příběhy pana Leliho, tedy Jiřího Fialy. Ve filmu jej ztvárnil Jaromír Hanzlík. Chtěl jsem vědět, jak to bylo doopravdy s narážením pivního sudu, opravou trabanta, hašením lesa, malováním kuchyně namodro, nehodou s vajíčky a dalšími příběhy, které popsal Bohumil Hrabal. Pan Fiala je dosud žijící legenda Kerska a samozřejmě této úlohy si je náležitě vědom. Každému vždy dobře poradí: "To máte štěstí, že jdu právě kolem!"

Měl jste někdy při nabírání některého z rozhovorů opravdu velké štěstí?
Měl jsem vůbec štěstí, že se mi Kerští a další lidé otevřeli. Nejsem spisovatel, ani novinář, jen jejich soused, byť trochu zvídavější. Psaní mě ale moc bavilo a snad to je v knize poznat. Velké štěstí jsem měl na Jiřího Menzela, který byl mému pátrání příznivě nakloněn. Bez něj bych asi daleko nedošel. Vzkázal mi, že se na knihu moc těší.

V knize je i rozhovor s hercem Jaromírem Hanzlíkem, který interview téměř nedává.
Vidíte, ani nevím, že Jaromír Hanzlík moc rozhovorů nedává. Byl úžasný, nejenže s rozhovorem souhlasil, ale pozval mě i do své oblíbené restaurace. Byl nesmírně vstřícný, za což mu děkuji. I někteří další mi řekli, že rozhovory nedávají, ale u mě udělají výjimku. Sám nevím proč. Hrabal je ale silná značka, asi mi posloužila jako vstupenka.

Bronislav Kuba

Který z rozhovorů vám dal nejvíc práce?
Nejsložitější a zároveň jedno z nejzajímavějších bylo povídání s Václavem Junkem, synem malíře, po kterém Zdena Hadrbolcová, vedoucí prodejny, chtěla ve filmu nějaký nepovedený obraz pro dceru, která se bude vdávat.

A když ne obraz, tak alespoň slepit andělíčkovi prdýlku.
Nemohl jsem syna pana Junka vypátrat a navíc mi říkali, že nerad vzpomíná na Kersko, že se mnou nebude chtít mluvit. Tak jsem to zkusil…

Stáhněte si e-knihy od Bohumila Hrabala

Původní Slavnosti sněženek můžete zakoupit na Knihy.iDNES.cz.  Stáhnou si můžete i další díla v elektronické podobě od Bohumila Hrabala.

A?
Nejenže za mnou přijel, v Kersku nebyl snad čtyřicet let, ale přijel nadšený myšlenkou, že i po tak dlouhé době, co tady tatínek už není, si na něj někdo vzpomněl. Dokonce sám začal o tatínkovi psát životní příběh, který letos vyjde jako Dobrodruh z Václaváku. Od našeho seznámení už několikrát přijel do Kerska a dokonce i já jsem se dostal do jeho knihy.

Vraťme se k té vaší. Proč jste se pustil do bádání kolem Slavností sněženek?
Mojí ženě, která pracuje na obecním úřadě, pomáhám s obecními novinami. Pro ně jsem vymyslel seriál o zdejších obyvatelích, kteří přišli s Hrabalem do styku. Ohromně mě to chytlo. Některé z Hrabalových předobrazů jsem znal, další jsem začal vyhledávat. Jak rozhovorů přibývalo, napadlo mě vydat je knižně, aby to zůstalo zachováno napořád. Texty jsem nasbíral během jednoho roku.

V knize je i spousta unikátních fotografií z rodinných archivů. Cenný poklad.
Celkem je fotografií okolo tří set: skutečné postavy, fota z natáčení filmu i snímky Bohumila Hrabala, které pořídil Karel Kestner. Získat oficiální filmové fotografie nebylo zrovna lehké, poněvadž jejich autor Jiří Kučera žije v Kanadě. Tam jsem naštěstí nemusel. Přiletěly za mnou přes oceán.