Izmerská říše je již po dlouhý čas na rozhraní dobra a zla. Vládnou zde mágové, elitní skupina kouzelníků, zatímco pokorní prostí lidé jsou bezmocní. Izmerská císařovna Savina chce rovnost a blahobyt pro všechny, proto má zlý mág Profion v plánu sesadit ji a nastolit vlastní vládu.
Císařovna vlastní žezlo, které ovládá izmerské zlaté draky. Aby Profion mohl převzít vládu, musí nejprve toto žezlo získat a lstí přesvědit radu mágů o tom, že Savina je nezpůs obilá udržet moc. Císařovna ví, že Profion přinese Izmeru ničení a smrt. Musí proto najít legendární savrillský prut, který má moc nad rudými draky, mnohem mocnějšími než jsou zlatí.
Zloději Ridley a Snails se neúmyslně stanou nástroji při Savinině hledání. V doprovodu trpaslíka Elwooda a za pomoci císařovnina nejlepšího stopaře, skřítka Norda, se mladí hrdinové vydávají hledat prut ze Savrillu.
Zatímco se v Izmeru Profion připravuje na bitvu s císařovnou, Ridley a jeho přátelé překonávají mnoho překážek - smrtící bludiště zlodějského bratrstva, tajné jeskyně, opuštěné hrady - na každém kroku musí přelstít Profionova hlavního přisluhovače Damodara. Vše závisí na tom, kdo mytický prut získá jako první.
Dračímu doupěti chybějí draci
Populární hru Dungeons and Dragons prý jenom v registrovaných klubech vyznává pětadvacet milionů fanoušků na celém světě; ale pro diváky stejnojmenného amerického filmu je podstatné, že onen původní herní princip vůbec znát nemusejí. Svět D+D, v němž se filmový děj odehrává, je křížencem klasické pohádky, středověké rytírny a efektů moderní sci-fi. V souladu s původním názvem spojuje podzemní chodby, bludiště a žalářní kobky s hejny draků, nicméně v prostinké linii vyprávění se neztratí ani malé dítě.
A dospělý, ten ať si přitom všímá kulis, v nichž se točilo: Praha a Kutná Hora vyhlížejí snad temněji než rodné město Batmanovo, hrad Rábí se malebně rozpadá a Jeremy Irons coby vzpurný černokněžník je opravdu roztomile zlý. Taky trpaslík má správně husté vousy, ovšem co do výšky jaksi přerostl. Mladý spasitel, profesí zloděj, bohužel zosobňuje stejný typ jako jeho protihráč Irons a také všecky dámy jsou brunetky, od černošské elfky přes hrdinovu lásku až po mladičkou spravedlivou královnu opsanou z Hvězdných válek. Ostatně vesmírnou inspiraci, ovšem bez Lucasovy osobité výtvarné představivosti a vypravěčské hravosti, nezapřou ani stylizované zrůdičky z hospod a brlohů, ani obří parlament - zde rada mágů. Hlavně však zklamávají slibovaní draci: jeden je zákeřně uskřípnut bránou vejpůl hned v úvodu - a pak dlouho saň nevidět. Až v závěru dráčci vytvářejí letecké bitevní pozadí na způsob Hitchcockových Ptáků, přičemž ve velkém detailu se tady předvádí pouze jedno jediné zubaté "chramst" v poslední vteřině.
Pravda je, že debutující režisér Courtney Solomon neměl - aspoň v relacích americké trikové podívané - nijak závratný rozpočet, ale hlavně mu chyběl nápaditější scénář. Zdánlivě je v Dračím doupěti vše, co žánr fantasy žádá, ale účinkuje jako monotónní pohádková "postupka": nejdřív se hledá mapa, pak šifra k ní, pak dračí oko, dračí doupě a dračí žezlo, což pokaždé zlí těm hodným seberou a hodní jim zase vždy utečou. Mezi několika důvtipnými scénami - s písečným kobercem či nástrahami v bludišti - zívá prázdno, jež komické figury vyplní pitvořením a dámy plamennými projevy na téma, proč zemřít za dobrou věc a jak dát všemu lidu blahobyt. Prostě Dračí doupě nemá onen dar vzdušné samozřejmosti a lehké sebeironie jako Indiana Jones, spíše připomíná někdejší chmurné německé pohádky, infikované leskem Lucasových rytířů.
Císařovna vlastní žezlo, které ovládá izmerské zlaté draky. Aby Profion mohl převzít vládu, musí nejprve toto žezlo získat a lstí přesvědit radu mágů o tom, že Savina je nezpůs obilá udržet moc. Císařovna ví, že Profion přinese Izmeru ničení a smrt. Musí proto najít legendární savrillský prut, který má moc nad rudými draky, mnohem mocnějšími než jsou zlatí.
|
Dračí doupě | |
| Režie | Courtney Solomon |
| Scénář | Topper Lilien, Carroll Cartwright |
| Kamera | Douglas Milsome |
| Hudba | Justin Caine Burnett |
| Hrají | Justin Whalin (Ridley), Marlon Wayans (Snails), Thora Birch (Savina), Zoe McLellan (Marina) ad. |
| Žánr | dobrodružný/fantasy |
| Původní název | Dungeons & Dragons |
| Délka | 107 minut |
| Premiéra | 10. května 2001 |
Zatímco se v Izmeru Profion připravuje na bitvu s císařovnou, Ridley a jeho přátelé překonávají mnoho překážek - smrtící bludiště zlodějského bratrstva, tajné jeskyně, opuštěné hrady - na každém kroku musí přelstít Profionova hlavního přisluhovače Damodara. Vše závisí na tom, kdo mytický prut získá jako první.
Dračímu doupěti chybějí draci
Populární hru Dungeons and Dragons prý jenom v registrovaných klubech vyznává pětadvacet milionů fanoušků na celém světě; ale pro diváky stejnojmenného amerického filmu je podstatné, že onen původní herní princip vůbec znát nemusejí. Svět D+D, v němž se filmový děj odehrává, je křížencem klasické pohádky, středověké rytírny a efektů moderní sci-fi. V souladu s původním názvem spojuje podzemní chodby, bludiště a žalářní kobky s hejny draků, nicméně v prostinké linii vyprávění se neztratí ani malé dítě.
A dospělý, ten ať si přitom všímá kulis, v nichž se točilo: Praha a Kutná Hora vyhlížejí snad temněji než rodné město Batmanovo, hrad Rábí se malebně rozpadá a Jeremy Irons coby vzpurný černokněžník je opravdu roztomile zlý. Taky trpaslík má správně husté vousy, ovšem co do výšky jaksi přerostl. Mladý spasitel, profesí zloděj, bohužel zosobňuje stejný typ jako jeho protihráč Irons a také všecky dámy jsou brunetky, od černošské elfky přes hrdinovu lásku až po mladičkou spravedlivou královnu opsanou z Hvězdných válek. Ostatně vesmírnou inspiraci, ovšem bez Lucasovy osobité výtvarné představivosti a vypravěčské hravosti, nezapřou ani stylizované zrůdičky z hospod a brlohů, ani obří parlament - zde rada mágů. Hlavně však zklamávají slibovaní draci: jeden je zákeřně uskřípnut bránou vejpůl hned v úvodu - a pak dlouho saň nevidět. Až v závěru dráčci vytvářejí letecké bitevní pozadí na způsob Hitchcockových Ptáků, přičemž ve velkém detailu se tady předvádí pouze jedno jediné zubaté "chramst" v poslední vteřině.
Pravda je, že debutující režisér Courtney Solomon neměl - aspoň v relacích americké trikové podívané - nijak závratný rozpočet, ale hlavně mu chyběl nápaditější scénář. Zdánlivě je v Dračím doupěti vše, co žánr fantasy žádá, ale účinkuje jako monotónní pohádková "postupka": nejdřív se hledá mapa, pak šifra k ní, pak dračí oko, dračí doupě a dračí žezlo, což pokaždé zlí těm hodným seberou a hodní jim zase vždy utečou. Mezi několika důvtipnými scénami - s písečným kobercem či nástrahami v bludišti - zívá prázdno, jež komické figury vyplní pitvořením a dámy plamennými projevy na téma, proč zemřít za dobrou věc a jak dát všemu lidu blahobyt. Prostě Dračí doupě nemá onen dar vzdušné samozřejmosti a lehké sebeironie jako Indiana Jones, spíše připomíná někdejší chmurné německé pohádky, infikované leskem Lucasových rytířů.
