Citovaná scéna napovídá, že by příběh, ve kterém Martin Huba hraje Masaryka a Jan Budař ztvárnil Čapka, nemusel být jenom uctivým filmovým přepisem více méně státotvorných či filozofických dialogů, jež spolu vedli politik a literát.
Koneckonců již výchozí situace zasazená do jednoho dne má jiskřivý charakter. Kniha zamýšlená k desátému výročí republiky, na níž společně pracovali rok, je konečně hotová, Čapek přichází, aby za ni Masarykovi nabídl část honoráře, a zažije studenou sprchu.
„Ta kniha nevyjde, Čapku,“ slyší od Masaryka, jehož dcera se proti vydání Hovorů s TGM tehdy postavila. „Střet dvou velikánů z různých generací nese výbušný potenciál, přestože jejich jedinou zbraní jsou vycházkové hole a slova,“ ujišťují také tvůrci, že se divákovi dostane „napětí a emocí“.
Scénář psal zkušený Pavel Kosatík, který vycházel nejen z dotyčné knihy, nýbrž také z dosud nezveřejněných dopisů našeho prvního prezidenta. „Masaryk a Čapek jsou dost možná tím nejlepším, co jsme během sta let existence samostatné republiky měli,“ soudí.
„Do jejich příběhu v přímém přenosu jsme chtěli vložit celý jejich život a dynamiku,“ dodává Kosatík, který se autorsky podílel již na historickém televizním seriálu České století. Mimochodem také v něm si zahrál Masaryka právě Huba.
Naopak pro Jakuba Červenku, tvůrce dokumentů, reklam či hudebních klipů, jsou Hovory s TGM hraným režijním debutem. „Náš film vypráví o dvou mimořádných mužích, ale také o tom, že emoce mohou být někdy silnější než myšlenka, dokonce i v případě tak výjimečných lidí,“ doplňuje režisér Červenka.
Z Čapkových úst ve filmu zazní například ostrá výtka, že Masaryk za války v bezpečí vlastního exilu zanechal svou rodinu doma. Prezident spojovaný s heslem Pravda vítězí tu zase podotkne, že pravda sice existuje, ale většinou vypadá jinak, než si ji lidé představují.
Navíc neváhá uznávanému spisovateli vmést do tváře, že prý mu pokládá „jen samé obyčejné otázky“. Před kamerou Jana Malíře na pozadí zámku v Topolčiankách se mluví o demokracii, intrikách i sexu, osvětě, politice nebo Češích, osobněji pak o lásce, ženách a zradách.
Film zamíří do kin ke sto letům od vzniku Československa, symbolicky právě ve výroční den památného data 18. října 1918, kdy byla Masarykem, Benešem a Štefánikem podepsána takzvaná Washingtonská deklarace, prohlašující nezávislý stát Čechů a Slováků.
Současně však tvůrci připomínají, že letos uplyne osmdesát let od smrti Karla Čapka. Muže, jehož Masaryk ve filmu obviní ze servility vůči své osobě, načež od něj uslyší: „Ale vám se to líbilo!“
