Richard Yates

Richard Yates | foto: bcncultura.wordpress.com

Hovory o ženských věcech umí Yates přesvědčivě, zbytek už je horší

  • 0
Soukromá škola, drahá internátní škola, přípravka. Vyznačují se zpravidla impozantní architekturou a izolací od okolního světa. Do klaustrofobního prostředí, v němž se daří rvačkám a šikaně a méně už kouření a alkoholu, zasadil své knihy nejeden Brit. O své zkušenosti se však v románu Dobrá škola opírá i znovuobjevený Američan Richard Yates (1926–1992).

Hrdina jeho Dobré školy pochází jako on sám z rozvedené rodiny a vyrůstá pouze s matkou, pošetilou sochařkou, a Dorsetská akademie (vymodelovaná podle spisovatelovy alma mater v Connecticutu, která se za druhé světové války dočasně stala ústavem pro osleplé veterány) pro něj představuje jistý únik. V tom shluku budov si Yates kromě traumat dospívání prošel jako šéfredaktor lokálních novin i cennou žurnalistickou praxí.

Kromě tradičních žánrových motivů a autobiografického rozměru Dobrá škola nabízí poměrně neotřelý pohled na Spojené státy ve válce: do armády se povolávají i čerství absolventi, kteří ústy jednoho z profesorů stále "zněli jako děti".

Mnozí z nich navíc šli v zápalu nadšení dobrovolně – ať už jako první padlý student akademie za dobrodružstvím, nebo jako záletný učitel francouzštiny, který namísto v dalekém zámoří uvázne v osidlech washingtonské byrokracie.

Vzrušenou atmosféru doby skvěle doplňuje hysterický výrok stařičké zakladatelky akademie, podle níž je součástí plánu prezidenta Roosevelta "udělat z nás všech komunisty a černochy".

O menstruaci a panenství

Yates citlivě a prostým, nevyumělkovaným jazykem zachycuje frustrace a dilemata žáků a učitelů. Překvapivě se však věnuje také dívkám a ženám a ještě překvapivěji patří tyto pasáže k nejpřesvědčivějším: ať už sledují zrání dcery jednoho z profesorů, která na obdobné elitní dívčí škole nesnáší věčné "hovory o menstruaci a panenství" a poprvé se zamiluje, nebo učitelské paničky, které válečná nejistota vytrhla z poklidného konzumu a konformity a přinutila je oprášit dovednosti typu psaní na stroji.

A vůbec se zdá, že v Yatesově pojetí je běžná rutina života dospělých mnohem víc ubíjející než na minutu vypočtený rozvrh, jakému podléhají jejich svěřenci.

Dobrá škola je kniha dobrá, ale nevyvážená. Rozpadá se do řady různě působivých epizod, navíc vlastní vyprávění ve třetí osobě rámuje rádoby zpovědní předmluva a doslov zavánějícím lacinou sentimentalitou – viz fráze "to už je celé minulost", která snad měla odkazovat na motto z Yatesova oblíbence Fitzgeralda, jež pro změnu neodkazuje na vůbec nic.

Podobná roztříštěnost, tón a manýry autorovi nemilosrdného Nouzového východu a jen o něco méně sžíravého Velikonočního průvodu (oba romány vyšly česky teprve loni) nesluší.

Richard Yates: Dobrá škola
Mladá fronta, 160 stran, 249 korun
HODNOCENÍ MF DNES 70%