Představitelka hlavní hrdinky Natalia Wörnerová je partnerkou současného německého ministra zahraničí Heika Maase. Ve filmu hraje nekonvenční diplomatku Karlu Lorenzovou, která převezme německý zastupitelský úřad v Praze.
Tam za ní přijde zraněná mladá Němka Lena Fischerová v podání Mercedes Müllerové. Tvrdí, že unesli jejího snoubence Seana Millera, kterého hraje Angus McGruther. Tento americký voják se záhy u ambasády rovněž objeví, přičemž vypráví o údajné utajené věznici USA na starém letišti na severu Čech.
Miller jako dezertér a takzvaný whistleblower požádá o azyl a Lorenzová jej na ambasádě nechá navzdory tlaku české vlády i německé diplomacie. Velvyslankyně se zároveň se dvěma spolupracovníky pokusí o objektu v ČR zjistit pravdu. „Karla Lorenzová je samorost, impulzivní a nebojácná. Vlastně přesně ten typ ženy, který si člověk přeje ve vedoucí pozici,“ prohlásila Wörnerová.
Agentura DPA označila za nerealistické, že Lorenzová ve snímku sama pátrá nebo jede s Millerem na místo údajného vězení. Připomněla však, že Praha dříve byla „točnou“ agentů z obou stran bývalé železné opony.
Hon Prahou se točil loni v ČR a v Německu a je třetím dílem série nazvané Diplomatka. V předchozích epizodách působila Lorenzová na Filipínách a v Tunisku.
Několik věznic je potvrzených
USA po útocích z 11. září 2001 v rámci války proti terorismu provozovaly neznámé množství tajných věznic v několika evropských, asijských i afrických zemích. Informace o existenci zařízení se dostaly na veřejnost v roce 2005.
Česko bylo podle Amnesty International a dalších nevládních organizací zapojeno do transferu vězňů CIA tím, že poskytlo svá letiště k mezipřistáním. Podle amerického listu The New York Times odletělo v létě 2003 z Prahy do Uzbekistánu nejméně jedno letadlo s lidmi zadržovanými CIA. Tehdejší představitelé české vlády však podobnou spolupráci nepotvrdili. Doprovodné materiály ke zprávě vyšetřovacího výboru Evropského parlamentu z roku 2007 nicméně uvádí, že letadla CIA uskutečnila v letech 2001 až 2005 v Česku 21 mezipřistání.
Polský exprezident Aleksander Kwaśniewski v roce 2012 přiznal existenci věznice CIA na polském území. Zařízení u obce Stare Kiejkuty podle něj fungovalo v letech 2002 a 2003 s jeho vědomím i s vědomím vlády tehdejšího premiéra Leszka Millera. Kwaśniewski nicméně popřel, že by věděl o mučení. Varšava v roce 2015 vyplatila odškodné jednomu z Arabů, které Američané ve věznici mučili.
Zřízení objektů CIA povolily na svém území také Rumunsko a Litva. Bývalý rumunský prezident Ion Iliescu v roce 2015 přiznal, že dal souhlas k vyhovění žádosti CIA o poskytnutí objektu v Rumunsku. Agentura AP a německá televize ARD již v roce 2011 uvedly, že cely CIA byly v rušné obytné čtvrti v metropoli Bukurešti.
Vyšetřování litevského parlamentu v roce 2009 potvrdilo, že stát schválil výstavbu vězení CIA na litevském území. Některé dokumenty naznačují, že tajné věznice mohly být dvě. Nejasné však zůstává, zda byly uvedeny do provozu; nepodařilo se prý pro to nalézt důkazy.
