Ian McKellen v roli Gandalfa ve filmové trilogii Pán prstenů | foto: New Line Cinema

Fantazie profesora Tolkiena byla prý nezfilmovatelná

  • 8
Dlouhá léta platilo, že Tolkienovy příběhy se zfilmovat nedají. Jednak si to sám autor nepřál, jednak ani tvůrci nevěděli, jak převést na plátno jeho obrazotvornost.

Dobrodružnou pohádku Hobit vydal J. R. R. Tolkien v roce 1937. A teprve v roce 1969 prodal filmová práva na celé dílo, jen proto, že prý neměl na splátku daní. Nicméně myslel už na zabezpečení své rodiny, jíž smlouva zaručovala 7,5 procenta ze všech výdělků.

Český podíl

Ovšem první filmový Hobit se zrodil ještě o tři roky dřív, tak trochu z nouze a s pomocí českých umělců. Producent William L. Snyder měl totiž krátkodobou licenci k Pánovi prstenů, kterou by mu prodloužili jen za podmínky, že rychle natočí barevný film o Hobitovi. Což Snyder splnil, i když jen účelově.

Gandalf v podání Adolfa Borna ve filmu Genea Deitche The Hobbit (1966)

Čili animovaný Hobit, na němž se podíleli Adolf Born a Gene Deitch, má pouhých deset minut, vznikl za rekordních třicet dní, a zatímco jedni jej považují za bizarní dobovou raritu, pravověrní fanoušci předlohy si nad ním zoufají, protože s Hobitem zachází značně svévolně. Třeba Bilbo Pytlík tu dokonce míří k ženitbě s princeznou.

Další verze Hobita vznikla v roce 1977, opět animovaná, sice celovečerní, ale znovu to nebyla žádná velká sláva. Za vyloženě odstrašující považují fanoušci snímek vyrobený v tehdejším Sovětském svazu: v roce 1985 ho natočil režisér Vladimir Latyšev.

V originále se jmenoval Skazočnoje putěšestvije mistera Bilbo Begginsa Hobbita, hlavní roli si zahrál Michajl Kuzněcov, v jehož filmografii nechyběla ani postava Vladimíra Iljiče Lenina, a výsledek v podobě jednorázové televizní pohádky pro děti neudělal vskutku díru do světa. Což platí i pro finskou televizní minisérii z roku 1993 nazvanou Hobiti, která předlohu rozdělila do devíti epizod.

Až přišel Jackson

Zkrátka dlouho veškeré pokusy nahrávaly původní skepsi pana profesora Tolkiena i pozdější nedůvěře jeho syna Christophera Tolkiena, správce a editora otcových děl, mimo jiné autora map k Pánovi prstenů.

Peter Jackson

Když Peter Jackson v roce 2001 uváděl do kin první část této trilogie, ptali se na dědicův názor. Christopher Tolkien tehdy vyjádřil jisté obavy o zachování "duchovní podstaty díla", nicméně zároveň uznal, že "otázky umění jsou složité" a že se může ve svých projevech nesouhlasu mýlit.

Nicméně požehnání rodiny už tvůrci nepotřebovali ani k Pánu prstenů, ani k Hobitovi, kolem nějž Christopher Tolkien rozvířil prozaičtější bitvu než o "duchovní podstatu díla" – o miliony dolarů, které podle něj studio rodině dluží. Ale to už je jiná pohádka.

Podívejte se na trailer k filmu Hobit: Šmakova dračí poušť: