„Minule o vítězi rozhodlo Japonsko,“ řekl agentuře Reuters Robert Mitchell - analytik z časopisu Screen International Magazin. „Pán prstenů tam měl totiž premiéru dost pozdě a navíc v době, kdy už se tam hřál Harry Potter - mladší pětadvaceti let na něj moc nechodili, báli se, že je příliš dlouhý,“ dodává k tolkienovské adaptaci Mitchell. Pro srovnání: filmový Harry dosud ve světě utržil 965 milionů dolarů. Jen Titaniku - vydělal bezmála dvě miliardy - se v dějinách kinematografie vedlo lépe.
Fanoušci spisovatele J. R. R Tolkiena přinesli tvůrcům filmového Pána prstenů o 105 milionů dolarů mén; snímek je v žebříčku historicky nejnavštěvovanějších filmových děl nyní na pátém místě, ještě za první epizodou Hvězdných válek a Jurským parkem. Pán prstenů se však zase může pochlubit jinými úspěchy: třinácti oscarovými nominacemi a dobrým skóre u filmových kritiků, z nichž řada jej označila za nejlepší film roku.
Analytik Robert Mitchell, podobně jako další kritici z filmového časopisu Variety, soudí, že tentokrát může být souboj hollywoodských trháků mnohem ostřejší a výsledek těsnější. Harry Potter a Tajemná komnata má britskou premiéru ještě v listopadu (v Česku pak 12. prosince 2002), druhá část z tolkienovské ságy - Dvě věže - začne o diváky bojovat v prosinci (u nás 16. ledna 2003). Ať už však z tohoto soutěžení vzejde vítězně ten, či onen, v konečném účtování se bude radovat jedna a táž firma: jak společnost Warner Bros, která stojí za filmovým Potterem, tak New Line Cinema, jež produkuje prstenovou sérii, patří pod americké mediální impérium AOL Time Warner, které se v poslední době potýkalo s nedůvěrou investorů.
Režisér Chris Columbus novinářům vzkazoval, že první díl Harryho Pottera byl takový závdavek - že vizuální efekty budou tentokrát lepší, děj svižnější, akce odvážnější. „První díl byl zábavný. Tenhle je ještě mnohem zábavnější. První díl měl akci. Tenhle má mnohem víc,“ sršel superlativy v časopise Time sám filmový Harry Potter alias třináctiletý Daniel Radcliffe. A děti se prý budou bát - Harry Potter totiž ve shodě s předlohou skotské autorky Joanne K. Rowlinogé trochu potemní: ve dvoraně bradavické školy visí domněle mrtvá kočka, školáky ohrožuje trol, na Harryho a jeho kamaráda Rona Weaslyho nečekaně zaútočí Vrba mlátička a v Zapovězeném lese se později stanou cílem armády obřích pavouků.
Větší strašidelnost však může být trochu obousečnou devízou: v Británii se už vydávají charakteristiky „obsahuje horror a fantasy pavouky“. A producent Warner Bros. se strachuje, aby ve Spojených státech film nebyl film přístupný až od třinácti let - zvláště když konzumentům potterovských hraček, kterých se prodalo za půl miliardy dolarů, je mezi sedmi a jedenácti.
Filmové zápolení má i knižní obdobu. Od roku 1997, kdy vyšla první kniha s Harrym Potterem, až dodnes, kdy jsou na trhu další tři pokračování a na čtvrté fanoušci netrpělivě čekají, se této série po světě prodalo celkem 175 milionů výtisků, přeložena byla do devětapadesáti jazyků. Tolkienův třídílný heroický příběh, který v několika mezinárodních soutěžích uspěl jako nejlepší a nejvlivnější kniha 20. století, má prodáno přes sto milionů výtisků, přičemž od vydání prvního dílu uplynulo bezmála půl století.
Po stopách Rowlingové |
J. K. Rowlingová je zajímavější než její výtvor Harry Potter, řekl si britský novinář Sean Smith. Výsledkem je životopis jedné z nejprodávanějších současných spisovatelek. Překlad knihy nedávno vydal Knižní klub - Euromedia Group. |
Fotografie z filmu Pán prstenů I. |