Kapela "zlobivé čtyřky" zatřásla Británii koncem 70. let, kdy v hudebních žebříčcích kralovali rockoví dinosauři jako Eagles, Rob Stewart a Electric Light Orchestra. V době, kdy stávky a demonstrace byly v Británii prakticky každodenním jevem, ústřední melodie "No Future" (Žádná budoucnost) z proslavené antihymny "God Save the Queen" (Bože chraň královnu) byla bezpochyby více než pouhým refrénem. Jak se nechal slyšet jeden z tehdejších komentátorů, Sex Pistols byli v 70. letech větší hrozbou pro společnost než komunismus nebo hyperinflace.
Sex Pistols, kteří při živých televizních přenosech s oblibou nadávali, byli zakázáni v rozhlasových stanicích a koncertních síních. Záporný vztah britských úřadů vůči punk-rockové kapele ještě posílila smrt Sida Viciouse, který zhruba rok po rozpadu skupiny v únoru 1979 zemřel na předávkování drogami.
Kytarista Steve Jones, bubeník Paul Cook a zpěvák Johnny Rotten se stali symboly nespokojené mládeže. Úspěch slavily desky "Never Mind the Bollocks-Here's the Sex Pistols" (Nestarej se o zmatek-Sex Pistols jsou tady) z roku 1977 a písně "Anarchy in the U.K" (Anarchie ve Velké Británii) a "Pretty Vacant" (Dobrá prázdnota).
Zřejmě největším hitem však byla píseň začínající verši "God save the Queen, her fascist regime" (Bože ochraňuj královnu, její fašistický režim), která však raději nebyla uvedena v hudebním žebříčku, aby nebyly zraněny city monarchistů.
"To, co ztělesnili, opravdu překračuje hranice muziky," tvrdí režisér nového dokumentárního snímku "The Filth and the Fury" (Hnus a vztek) Julien Temple. "Myslím si, že změnili věci mnohem důrazněji než Beatles," dodal Temple. Předchozí film o Sex Pistols "The Great Rock n' Roll Swindle" (Velký podvod rock n'rollu) natočil Temple v 80. letech.
"The Filth and the Fury" přináší vzrušující záznamy z koncertů a čerstvé rozhovory s Rottenem, Cookem, Jonesem a s prvním basistou a hudebním mozkem kapely Glenem Matlockem, který byl kvůli neshodám později nahrazen Viciousem. Jelikož se stále vzájemně nenávidí, poskytl každý z nich rozhovor zvlášť.
Rozhovor se Sidem Viciousem natočil Temple v londýnském Hyde Parku rok předtím, než v únoru 1979 zemřel. Vicious má na sobě tričko se svastikou, a přestože je zjevně pod drogami, mluví jasně a humorně.
"Byli jsme zlobivý bastardi a stále jsme," říká Vicious, který sám sebe označoval za fanouška Sex Pistols číslo 1, než ve skupině nahradil Matlocka. Rotten (John Lydon) zase mluví o tom, jak se neúspěšně snažil vytáhnout Viciouse z drogové závislosti a snažil se ho zbavit erotomanky Nancy Spungenové, fanynky, která skupinu doprovázela na všech turné a na Viciousovi doslova visela.
"Bože, přál bych si, abych byl chytřejší", říká Rotten se slzami v očích. Jones, bývalý zloděj koček, tvrdí, že film nezaznamenává realitu. Naproti tomu Rotten ujišťuje, že je spokojen s tím, jak dokumentární snímek vypadá. "Je velmi, velmi přesný," dodal.
Ve filmu je také záznam z posledního koncertu skupiny o Vánocích 1977, kdy kapela hrála v Huddersfieldu pro nesvéprávné děti. Temple, který koncert osobně natáčel přiznal, že chybí jedna klíčová scéna, kterou pořídil na přání Viciouse. Jde údajně o záběry, na nichž se Vicious a Spungenová oddávají za pódiem orálnímu sexu.
Sex Pistols se rozpadli v únoru roku 1978 po neúspěšném turné v USA.
