Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hladík: Grafika je komornější záležitost

  16:33aktualizováno  16:33
Retrospektivu grafické tvorby Jana Hladíka připravila Galerie Hollar v Praze. Autor se aktivně zabýval grafikou již od mládí, i když na vysoké škole se věnoval textilnímu výtvarnému umění. Poslední výstava Hladíkových grafických listů se v této galerii uskutečnila v roce 1970 před likvidačním zásahem do činnosti SČUG Hollar. Výstava potrvá do 3. března.

Jan Hladík se narodil v roce 1927 v Praze. Vystudoval na Státní grafické škole a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora Fišárka s textilním zaměřením. V roce 1967 byl přijat do sdružení Hollar a v devadesátých letech se stal členem Výtvarného odboru Umělecké besedy.

Grafika byla odjakživa Hladíkovou výtvarnou orientací. I když se v průběhu let věnoval i jiným technikám, vždy se ke grafice vracel. V padesátých letech ji například vystřídalo textilní výtvarnictví a autorsky tkané tapiserie. Tato autorova práce byla zejména ovlivněna estetikou šedesátých let. Textilní tvorba byla již dříve autorovým zaměřením na vysoké škole, i když nešlo o obor, který by výtvarníkovi zvlášť vyhovoval.

V sedmdesátých letech nabrala Hladíkova tvorba nový směr. Začal experimentovat s tapiserií a zjišťoval, jak se tkaná materie vypořádá s figurativním motivem. Autor si vybral fotografii románského reliéfu Polibek Jidáše ze St. Gilles a tapiserie, která vznikla, ukázala, že i hrubé tkaní dokáže vystihnout výraz v tváři. Hladík se od té doby věnoval klasické gobelínové technice, kterou autorsky a subjektivně pojímal.

První lept však vytvořil už v roce 1942. V šedesátých letech Hladík od tradičního leptu ustoupil a pustil se do nové tvorby grafických desek - například ze starých a rezavých plechů. Ty potom sypal pískem, lepil na ně kousky textilií a do takto vzniklé vrstvy ryl. Ve výsledku pak své dílo tiskl z hloubky jako dříve lepty. V roce 1978 vznikly také první figurativní listy - tvář Franze Kafky nebo Antonína Artauda. S odstupem doby však autor přiznal, že tíha normalizace se dala lépe vyjádřit tapisérií než komorní grafikou.

Kamila

Jizva

Požírači

M. Jesenská

Zdička

Monotyp

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jan Koblasa vystavuje na Pražském hradě.
Zemřel sochař Jan Koblasa, po emigraci uznávaný i v zahraničí

Ve věku 84 let zemřel minulý týden český sochař, malíř, grafik a autor mnoha filozofických esejů Jan Koblasa. Jeho úmrtí s odvoláním na rodinu potvrdil...  celý článek

Obraz Chudý kraj od Maxe Švabinského na výstavě Světlo v obraze v Jízdárně...
VIDEO: Na Pražském hradě jsou k vidění stovky tváří impresionismu

V Jízdárně Pražského hradu začíná v pátek výstava Světlo v obraze, která si dala za cíl zeširoka představit český impresionismus. Kromě stovek děl českých...  celý článek

Ilustrátor a karikaturista Vladimír Renčín (1941 - 2017) je autorem tisícovek...
OBRAZEM: 50 vtipů Vladimíra Renčína. Zavzpomínejte na karikaturistu

Kreslíř Vladimír Renčín, který ve věku 75 let zemřel, přispíval svými kreslenými vtipy roky také do deníku MF DNES. Přinášíme z archivu padesát jeho oblíbených...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.