Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hitparády lze vyhrát i s Idiotem

  1:00aktualizováno  1:00
Sedmé studiové album americké punkové legendy Green Day, nazvané American Idiot, je protibushovsky laděné a kapela s ním vede hitparády. Skupina se pustila se do závažných témat a k tomu ještě ve formě, která patří spíš do sedmdesátých let - v rockové opeře.

Formálně připomíná rocková opera American Idiot vrcholná díla skupiny The Who. Slovo opera je ve srovnání s klasickou hudbou nadnesené. Je to spíš cyklus písní, z nichž každá může existovat samostatně, ale jako celek sdělují vícevýznamové poselství.

V tomto případě si kapela vybrala za téma "odcizení a ztrátu iluzí amerického občana pod Bushovou administrativou v době po válce proti terorismu". Podobně jako nedávno Neil Young ve svém díle Greendale nebo v těchto dnech bývalý člen Creedence Clearwater Revival John Fogerty reagují Green Day novým způsobem na změny v americké společnosti po 11. září.

Už to není vlastenecká extáze, ale hledání souvislostí a následků porážky. Hlavní postava, kterou zpěvák Billy Joe Armstrong a oba jeho kolegové nazvali Jesus Of Suburbia, prožívá typický prázdný život americké střední třídy a je hluboce zasažen pocitem opuštěnosti v šokované pozářijové americké společnosti.

Co se to stalo s lidmi? "Nikdo tě nemiluje, všichni tě opustili, jsou venku a baví se bez tebe," zpívá Armstrong v ústředním tématu písně Homecoming.  Opera nemá žádnou pevnou linku, spíš zachycuje mix stísněných pocitů: "Dvacet let uplynulo hrozně rychle, probuď mě, až bude konec září," zní refrén jedné z ústředních písní s jasnou narážkou na americký šok z 11. září.

Green Day v několika skladbách porušují svůj zajetý punkový řád. Dvě skladby, složené z pěti dílů, přesahují devět minut a kapela sáhla i po něčem dosud v punku nemyslitelném, po pomalých skladbách. Podstatou většiny skladeb je však jako u The Who především energie.

Opera American Idiot měla koncertní premiéru 16. září v losangeleském sále Henry Fonda Music Box. V šedesátiminutovém bloku jedenadvaceti písní bylo základní trio doplněno o dvě kytary, klavír, saxofon, trubku a perkuse.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kapela Tichá dohoda
RECENZE: Hlasitá revoluce je prostě Tichá dohoda ze starých dob

Tichá dohoda po letech vydává desku s novou zpěvačkou a starým zvukem. Album nazvané Hlasitá revoluce je svěží závan doby, kdy světu vládly kytary.  celý článek

Michal Hrůza na Špicberkách
VIDEO: Plodková na toulkách po Špicberkách, Hrůza představuje Polárku

Jeden z nejoblíbenějších autorů české populární hudby a zpěvák Michal Hrůza posílá do světa další singl z alba Sám se sebou nazvaný Polárka. Klip se natáčel na...  celý článek

Kapela Hentai Corporation
VIDEO: Hentai Corporation natočili klip v restauraci čtvrté cenové

Zvětralá a rozlitá piva či nevynesené popelníky tvoří kulisu klipu k písni Synthetic Limits (of Blossoming Omnipotence), který kapela Hentai Corporation vydává...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.