Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hitler tančí v Liberci s Batmanem

  16:45aktualizováno  16:45
V Liberci se dějí šílené věci, v Brně získali další vilu, v Národní galerii se chystají zasypat vyoranou brázdu, nehledě na návrat Théseův.

Jiří Surůvka - video Zprávy (2004) - Jiří Surůvka - video Zprávy (2004) | foto: archiv

TIP TÝDNE
Jiří Surůvka - video Zprávy (2004)V liberecké univerzitní galerii Aktualität des Schönen probíhá putovní výstava současného českého videoartu a nových médií Frisbee (kurátot František Kowolowski), která v uplynulých dvou letech již prošla Bukureští, Amsterodamem a pořádajícím Doměm umění.

Výstava prezentuje autory vzešlé z mladší generace, kteří si vydobyli své místo na výsluní českého umění v 90. letech 20. století. Jsou poznamenáni kódy totalitního systému, který zažili v 80. letech minulého století.

Martin Zet - video Taneček (2004)Snaží se dát věcem nový rozměr, objevují mezní situace. "Mezní" zde určuje mnoho systémových nejednoznačností. Rozhodující je moment zaznamenávání či utváření obrazů, které jsou jakoby prvotní v uchopení současné či již dávno minulé reality.

Výstava v Liberci získává na přesvědčivosti i čistým, členěným podzemním prostorem, ozvláštněným světelnou instalací Jana Stolína. Nejednou se i zasmějete: tančící Hitler je ve videu Martina Zet útokem na bránici, stejně jako Batman či čtyři jezdci Apokalypsy Jiřího Surůvky.

STOJÍ ZA NÁVŠTĚVU
Josef Šíma: Návrat Théseův (1933) Návrat Théseův.
Výstava v pražském Domě U zlatého prstenu se soustředí na jeden z nejcennějších obrazů v majetku Galerie hlavního města Prahy Návrat Théseův (1933) od Josefa Šímy a na vztah Josefa Šímy k antické tradici, jež významně poznamenala celou jeho tvorbu od začátku dvacátých let, kdy se inspiroval především architektonickými články, přes třicátá a čtyřicátá léta, ve kterých se věnoval důležitým mytickým příběhům, aby vyvrcholila v padesátých a šedesátých letech, v nichž do své práce výrazně zapojil geometrické prostorové koncepce.

Výstava, jež bude složena z řady zápůjček prací Josefa Šímy z českých i zahraničních soukromých a státních sbírek, bude obohacena i o práce jeho generačních vrstevníků jako byl Jindřich Štyrský, Alois Wachsman, Karel Teige, František Hudeček a Emil Filla.

CO SE DĚJE
Vila Dušana Samo Jurkoviče v Brně-ŽabovřeskáchJe to naše! Vila Dušana Samo Jurkoviče v Brně-Žabovřeskách (ul. Jana Nečase 2) je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek přelomu 19. a 20. století v Brně. Moravská galerie v Brně, která vilu převzala do vlastnictví, se stala správcem páté architektonicky pozoruhodné budovy určené k prezentaci výtvarné kultury. Završila tedy i své úsilí o vytvoření podmínek pro výzkum, správu a zprostředkování této oblasti v celé její šíři a rozšířením svého záběru na architekturu se stala jediným muzeem umění v České republice zabývajícím se výtvarným uměním zcela komplexně.

NA POSLEDNÍ CHVÍLI
Pavel BrázdaTady brázda končí
. Pavel Brázda (narozen roku 1926) je malířem, který pro svůj vzdor proti komunistickému režimu byl vyloučen z oficiální české kultury 2. poloviny 20. století. Přitom jeho dílo bylo schopné nalézt cestu od pozdního surrealismu k projevům, které reflektovaly kulturu všedního dne moderní civilizace souběžně s hnutím pop-artu. Výstava dokládá, že svět jednoduchých forem Brázdových obrazů a jejich úhrnný technikou inspirovaný styl patří k nejpodstatnějším přínosům českého umění 2. poloviny 20. století.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Krištof Kintera, We All Want to Be Cleaned, 2017
OBRAZEM: Rudolfinum slaví stou výstavu. Otevírá ji Krištof Kintera

Krištof Kintera se veřejnosti vepsal do paměti pomníkem věnovaným sebevrahům pod Nuselským mostem. Nyní výrazný český umělec otevírá svým dílem jubilejní stou...  celý článek

Ilustrátor a karikaturista Vladimír Renčín (1941 - 2017) je autorem tisícovek...
OBRAZEM: 50 vtipů Vladimíra Renčína. Zavzpomínejte na karikaturistu

Kreslíř Vladimír Renčín, který ve věku 75 let zemřel, přispíval svými kreslenými vtipy roky také do deníku MF DNES. Přinášíme z archivu padesát jeho oblíbených...  celý článek

Světoznámý malíř a grafik Dimitrij Kadrnožka ve svém podkrovním ateliéru v...
STAŘÍ MISTŘI: Malíře pocitů a erotiky Kadrnožku měli za agenta CIA i StB

Malíř Dimitrij Kadrnožka se měl původně stát farářem, ale z jezuitského lycea ho pro drzost vyhodili. Syn hrdiny od Zborova za války pomáhal v protinacistickém...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.