Už se nechcem nikdy vracet

Už se nechcem nikdy vracet - Jan Budař a Michal Malátný na akci Už se nechcem nikdy vracet (20. února 2006) | foto: Jan Zátorský, MF DNES

Herci varovali před komunisty

  • 219
Herečka Bára Hrzánová čte poslední dopis Milady Horákové, popravené v roce 1950 komunistickým režimem ve vykonstruovaném politickém procesu.

Lidé v hledišti v tichosti poslouchají a nakonec dlouze tleskají. Večer v pražském kinu Aero končí.

Herci Ivana Chýlková, Martin Dejdar či Pavel Kříž v něm nabízeli společně s muzikanty Lenkou Dusilovou či Ivanem Hlasem tři měsíce pořad s názvem Už se nechcem nikdy vracet (pohled do pravé tváře komunismu).

Více než 16 let po pádu komunismu tak v české společnosti - nebo minimálně mezi umělci - sílí hlasy, které varují před komunistickou stranou a jejím možným podílem na moci.

"Pro mě je to životní téma. Je to věc mého občanského postoje. Kdybych na akci nepřišel, popřel bych sám sebe jako emigranta," vysvětluje Kříž, který zemi opustil v roce 1986.

Přidává se k němu i další vystupující, zpěvák Ivan Hlas: "Myslím, že zákaz komunistické strany už teď nezvládneme, ale je třeba lidi, především mladé, před touto stranou varovat. V roce 1989 mě ani ve snu nenapadlo, že v roce 2006 budou takové akce potřeba." Co se tedy letos stalo? Komunisté ovlivňují podobu řady zákonů dosud nevídaným způsobem.

Premiér Paroubek s nimi schvaluje jeden zákon za druhým. A obě levicové strany přiznávají, že tuto spolupráci chtějí po červnových volbách ještě víc utužit.

"Nemyslíme, že naše akce zvedne vlnu odporu celého národa, ale všichni účinkující si přejí, aby si lidé pořádně rozmysleli, koho budou už za tři měsíce volit," prohlašuje organizátor protestu Jaroslav Panenka.

"Zejména spousta mladých lidí má za to, že tu vládli tak trochu legrační strejdové v nepadnoucích oblecích, kteří se pusinkovali na letištích a dováželi pomeranče jen jednou za rok," dodává.

Vyslyší veřejnost takové hlasy? A bojí se vůbec Češi rostoucího vlivu komunistů? Průzkumy veřejného mínění naznačují, že se lidé bojí, ale není jich moc. Když se nedávno ptala agentura Median pěti stovek lidí, co by přáli komunistům, pro jejich zánik se vyjádřilo 38 procent dotázaných.

Přesto téma antikomunismu bude patřit v těchto volbách k těm nejdůležitějším.
"Půjde o to, zda si lidé přejí vládu občanských a křesťanských demokratů, nebo socialistů a komunistů.

Tato zřetelná dělicí linie mezi dvěma variantami budoucnosti rozhodne o výsledku," tvrdil včera předseda ODS Mirek Topolánek.

Jenže místopředseda ODS Petr Bendl varuje: "Prostá holá věta či provolání: Pozor, v Čechách hrozí vláda komunistů, už dnes k dostatečnému oslovení lidí prostě nestačí."

To potvrzuje i šéf výzkumné agentury STEM Jan Hartl. "Šestnáct let po pádu totality není téma antikomunismu od politiků věrohodné, lidé to berou jako předvolební špek. Nechápou, proč tím nyní politici straší, když nezakázali komunistickou stranu hned po revoluci," vysvětluje.

Právě sociální demokraté spoléhají na to, že spolupráce s komunisty jim u lidí "projde". A tak například expremiér Miloš Zeman a premiér Jiří Paroubek doporučují lidem raději volit komunisty než sedět při volbách doma.

"Já nevím, k čemu jsou tyto antikomunistické akce, pouze rozdělují společnost. Jestliže je v této společnosti tři miliony bývalých komunistů, co s nimi uděláme, to je postřílíme?" reagoval pro MF DNES Paroubek na akci umělců s tím, že on se prý snaží společnost spojovat.

"Já beru KSČM jako druhého nejvýznamnějšího soupeře ve volbách, hned po ODS, a neuvažuji o tom, že bychom s KSČM vytvořili vládní koalici," tvrdil premiér.