Cchering Lodö mimo jiné zpíval ve filmu Himálaj - karavana, který se u nás hrál v kinech loni a na počátku letošního roku.
Tibetská divadelní představení nikdy nebyla tak formální jako ta evropská, a proto byla i v menších podmínkách uzavřené Akropole koncipována jako obrovský piknik. Zugkji Ňima je jednou z devíti hlavních her starého tibetského divadelního umění s maskami, zpěvy a tanci, zvaného lhamo. Hra vypráví o dívce, oddané buddhismu, která se provdá za krále země a musí čelit pletichám královy první manželky. Umělci, kteří hru předvedou, jsou členy slavného Tibetského institutu múzických umění, jenž byl v roce 1959 založen v Indii tibetským vůdcem Dalajlamou s cílem zachovat v exilu tradiční tibetskou kulturu.
Tibetští umělci v Praze | |
9. 6. - 14 hodin |
Zugkji Ňima |
10. 6. - 20 hodin |
Písně a tance |
11. 6. - 20 hodin | Zugkji Ňima zkrácená verze (Palác Akropolis) |
Soubor TIPA bude mít v Praze ještě další dvě představení, které se odehrají v Paláci Akropolis. V neděli zde TIPA vystoupí ve 20 hodin s představením nazvaným Písně a tance ze Střechy světa. Soubor předvede řadu lidových písní a tanců z různých oblastí Tibetu. Pondělní večer v Paláci Akropolis bude opět patřit tibetskému divadelnímu umění lhamo. TIPA vystoupí ve 20 hodin se zkrácenou dvouhodinovou verzí hry Zugkji Ňima.
Představení a jeho jednotlivé části
Před začátkem pravého děje tibetského divadla lhamo se na jevišti provádí úvodní rituál. Nejdříve na scénu vystoupí skupina sedmi ngönpů (lovců), kteří mají za úkol tancem a zpěvem očistit jeviště od všech zlých sil. Ngönpové mají na hlavách velké tmavě modré masky s bílými vousy, které mají připomínat zakladatele tibetského divadla Thangtong Gjalpa, jenž se dožil vysokého věku. O něco později se ke ngönpům na jevišti přidají dva starší muži v dlouhých róbách a s velkými žlutými klobouky na hlavách. Tito tzv. gjalluové mají dohlížet na ngönpy, zda dobře plní svůj úkol. Na závěr obřadu vystoupí na scénu skupina sedmi mladých dívek, zvaných ače lhamo. Dívky mají na hlavách zlaté koruny, na kterých jsou připevněny dva velké barevné vějíře. Ače lhamo zpívají především oslavné písně o zakladateli lhamo Thangtong Gjalpovi.
Teprvé poté přichází vypravěč, který diváky uvede do děje, a konečně začne děj hry (tibetsky žung). Děj se většinou zakládá na události s historickým významem nebo na legendě o bozích a hrdinech. Jako celá tibetská kultura je i lhamo silně ovlivněno buddhismem, ve hrách se objevují bohové a osvícené bytosti i poustevníci meditující v ústraní. Postavy na jevišti stejně jako diváci odříkávají mantry, nosí na krku ochranné talismany či točí modlitebním mlýnkem. V každé hře zvítězí dobro nad zlem, hrdinové soucítící s jinými živoucími bytostmi nad lidmi špatnými a zlomyslnými. Podobně jako u evropské opery také tibetské lhamo často vrcholí láskou mezi hlavním hrdinou a hrdinkou.
Po skončení samotné opery se provádí ještě závěrečný obřad. Všichni umělci nejdříve dostanou khatag, bílou šálu, která se v Tibetu předává na znamení úcty či díků. A poté všichni rozhodí do vzduchu trochu campy (mouky z praženého ječmene) a zazpívají modlitby bohům, aby zachovávali přízeň všem živoucím bytostem.