Ženy pro něj byly pouze sexuálním objektem, zazní mimo jiné ve filmu Helmut Newton: Nestoudná krása. Ale padne tu rovněž námitka – Jenže to vždycky byly ženy silné.
„Ano, byl trochu perverzní, ale to já jsem taky,“ žertuje jedna z jeho modelek. A celou podstatu kontroverzí kolem Newtona shrne herečka Charlotte Ramplingová slovy „svět potřebuje provokaci“. Což slovutný fotograf módních ikon dvacátého století dobře věděl a erotickou vyzývavost také výtečně prodával.
Jeho osud obsáhl veškeré kotrmelce bouřlivých dějin. Letos uplyne sto let od chvíle, kdy se ještě jako Helmut Neustäedter narodil do židovské rodiny v Berlíně. Traduje se, že maminka jej rozmazlovala a vychovávala spíše jako holčičku, tatínek jej naopak vedl ke sportům a bratr jej zasvětil do zakázaného světa časopisů s nahými modelkami.
Fotografovat začal už za středoškolských studií, jenže kvůli svému původu musel v roce 1934, po vydání norimberských zákonů, gymnázium opustit. Americká škola, kam přešel, mu dala základy angličtiny. Pak se učil u fotografky, která skončila v koncentračním táboře; jemu se však v osmnácti letech povedlo vycestovat.
Singapur, Austrálie, Londýn, Paříž, New York. Časopisy Vogue, Elle, Marie Claire, Playboy. Portréty hvězdných hereček, výstavy, publikace; to byly milníky jeho slávy. Přesto tvrdil: „Fotografie některých lidí jsou uměním. Moje ne.“
O dráze muže, jenž zemřel v roce 2004 při autonehodě, kromě archivních zpovědí Newtona samého vypovídají Isabella Rossellini, Hanna Schygulla, Grace Jonesová, Marianne Faithfullová, Claudia Schifferová. A jak se píše v recenzi časopisu Variety, vznikl dokument „poutavý a překvapivě hravý“.
