Helena Vondráčková

Helena Vondráčková | foto: Lenka Hatašová, iDNES.cz

Na jazz i šansony si troufám, rap bych nezvládla, tvrdí Vondráčková

  • 31
Helena Vondráčková vydá příští pátek desku nazvanou Dávno vím svý. Nečekaně je laděná šansonově. Komorní album o deseti písních produkoval Armin Effenberger a svými skladbami na něj přispěli Ondřej Gregor Brzobohatý s Václavem Koptou, jazzman Matej Benko nebo Ondřej Soukup s Gabrielou Osvaldovou.

Producent Armin Effenberger mi nepřijde jako vaše obvyklá volba. Jak jste se k sobě dostali?
My jsme se vůbec neznali, ale doporučili mi ho ve vydavatelství. Z mého pohledu to byl trochu krok do tmy. Ale veškeré obavy se záhy rozplynuly.

Jak první krůčky vypadaly?
Byla to pro mě velká změna. Zvykla jsem si pracovat tak, že přijde nabídka písně už s nějakou aranží, ze které pak vychází i můj zpěv. Teď jsem ovšem zpívala pouze ke klavírnímu doprovodu a neměla se čeho chytit, aby všechny písničky nebyly na jedno brdo. Armin tam pak doplnil další nástroje. Někde se zadařilo a použili jsme první nahrávku zpěvu. Když se nám nelíbila, nakonec jsem ji přezpívala. Ale myslím, že posluchač to nepozná.

Helena Vondráčková letos oslaví 65. narozeniny.

Kdo vybíral autory písniček?
Já. A vznikalo to zajímavě. Například na dovolené na Kanárských ostrovech jsem potkala Ondřeje Soukupa. A řekla jsem mu, že by se měl pochlapit a vzhledem k mému věku je na čase, aby pro mě konečně udělal ještě jednu píseň. Také jsem oslovila Ondru Brzobohatého, který napsal dvě krásné věci na předchozí desku. Základ jinak tvořily písně od Armina, Honzy Dvořáka a Mateje Benka, jehož věci mě oslovily hned. Je to vynikající klavírista a skladatel a doteď ho neznám osobně. Ale pobývám často v Bratislavě, tak s ním budu muset jít na kafe.

Nahrávka má šansonové vyznění, ale nejde o klasický šanson. Je tohle žánr, po kterém jste toužila?
Říkala jsem si, že je to jedno z odvětví, do kterého můžu sáhnout. Trocha jazzu, trocha jazzrocku... a třeba si ještě někdy dám i standardy, pokud na ně bude čas.

Jazzové standardy vás lákají?
Hodně. Jazzovou muziku jsem vždycky milovala a moje začátky, to byly jazzové večery v Redutě s pianistou Luďkem Švábenským a Karlem Velebným. A už ve škole jsem milovala Ellu Fitzgeraldovou.

Který žánr byste neuměla nebo nechtěla zpívat?
Rockovou hudbu bych asi nezvládala, o rapu ani nemluvě.

Uspořádáte k nové desce turné?
Chystáme několik velkých koncertů v rámci mých blížících se kulatin. Já si myslím, že není co oslavovat, ale všichni mě do toho tlačí. Odrazovým můstkem bude 13. dubna brněnské Bobycentrum, kde bude koncert natáčet i Česká televize. Pozvání přijalo několik hostů jako Leona Machálková, Jitka Zelenková nebo Honza Cina. S mistrem světa ve stepování Tomášem Slavíčkem uděláme společné číslo. Ze Slovenska dorazí skupina Fragile. Dne 24. června, v den mých narozenin, následuje další koncert na Karlštejně, kde jsem se před čtrnácti lety vdávala. 21. října zahrajeme v Bratislavě na zimním stadionu Ondreje Nepely a vyvrcholením bude 20. ledna 2018 pražská O2 arena.

Novým šansonům by ovšem slušel i komornější prostor, ne?
To je možné. Loni jsem měla koncert se Zdeňkem Mertou, jen klavír, kytara a já, a mělo to velký úspěch. Takže klidně, ničemu takovému se nebráním. Ostatně vystupuju i v normálních kulturních domech, ne jen v hokejových halách.

19. srpna 2013