RECENZE: Stepaři a záplava hostů udělali z oslavy Vondráčkové estrádu

Na téměř tříhodinovou cestou do historie své hudební dráhy vzala Helena Vondráčková v sobotu publikum v pražské O2 areně. Od Červené řeky po aktuální album Dávno vím svý se zpívalo, tancovalo i mluvilo. Hudebně zdařilému a celkově důstojnému večeru však chyběl spád.

Helena Vondráčková se na koncertu k sedmdesátinám obklopila velkým ansámblem, jehož základ tvořil Charlie Band. Je potřeba ocenit, že vše včetně zdařilých kytarových sól bylo odehráno živě, což na velkých popových akcích není vždy pravidlem. Jenže k čemu je sehraná kapela, když je ve výsledné zvukové koláži utopená jako trochu nekonkrétní doprovod? A k čemu jsou na pódiu smyčce, když skoro nejsou slyšet.

70

65 %

Autor: Helena Vondráčková

Místo konání: O2 arena, Praha

Jubilující zpěvačce přišla poblahopřát řada kolegů. Nejmladší generaci zastupovala třeba Nelly Řehořová v písni Pátá, dorazili Vašo Patejdl i Michal David, jehož skladba Největší z nálezů a ztrát zvedla v publiku mnoho rukou s mobily. Na internetu už bude spousta rozkymácených záběrů.

Až příliš estrádním prvkem se stalo vystoupení stepařů z Tap Academy Prague. Taneční číslo na reprodukovanou skladbu působilo uprostřed jinak živého koncertu nepatřičně. Naštěstí se k nim na další píseň připojila i Vondráčková.

Mezi hudebně nejpovedenější patřilo vystoupení slovenské vokální skupiny Fragile, která si střihla Shape of You od Eda Sheerana a společně s oslavenkyní Dvě malá křídla. Skvěle se předvedla i Bára Basiková a k dojemným vrcholům večera patřil i duet To se nikdo nedoví, který Vondráčková jako jediný odzpívala na halfplayback, z něhož zněl i originální Waldemara Matušky.

Následovala píseň Lásko má, já stůňu z filmu Noc na Karlštejně a bylo to tak velkolepé a zdařilé, že by se slušelo z tohoto čísla udělat finále celého večera. Jenže ještě zbývalo čtyřicet minut programu.

Je pochopitelné, že při oslavě jubilea se každý chce předvést v celé své šíři a fanouškům dát maximum. Klobouk dolů před Vondráčkovou, že celou kolem dvou a tři čtvrtě hodiny dlouhou show uzpívala (a to vzhledem k věku více než dobře), zlehka utancovala a poctivě ukonferencovala. Nicméně vůbec by neškodilo koncert i o hodinu zkrátit.

Navíc plejáda hostů, jejich sólové výstupy i duety a jejich občasné blahopřejné proslovy prostě nedovolily večeru, aby se v pravém slova smyslu pořádně rozjel. Spíš než strhující koncert nabídla zpěvačka důstojný galavečer. Ale asi by bylo příjemnější sledovat jej na obrazovce z vlastního obýváku než na plastových sedačkách v hale.