. Odpovědi najdete zdeDiskutovala dokumentaristka Helena Třeštíková |
"Proč žádná část mýho zasranýho života nedopadla dobře? To neví nikdo. Ani Bůh. Bůh má volno a čte si porno," píše ve svém Deníku zapomenutého René Plášil, hlavní postava nového časosběrného dokumentu Třeštíkové.
Režisérka nenapravitelného kriminálníka a současně svérázného spisovatele od jeho sedmnácti let po dvě dekády sledovala ve vězeňských celách, v bytě matky, při toulání Prahou, ve vězeňské nemocnici, ve sklepích či na nádražích.
Osudy poutníka mezi vězeními, jehož krk zdobí vytetovaný nápis "Fuck of People", jsou citlivě zasazeny do sledu dobových událostí, jež s Reném divák sleduje ve vězeňské televizi.
Helena Třeštíková se do paměti diváků vryla zejména díky šestidílnému cyklu Manželské etudy, který za pomoci časosběru odhaluje často kruté proměny manželství v horizontu let.
"Dokument nevnímám jako nějaký plakát propagující dokonalé lidi, ale obraz opravdového, složitého a nejednoznačného života. Můj ideál je točit filmy, které nutí diváky k přemýšlení," prozradila Třeštíková v rozhovoru se čtenáři.
Filmová podoba příběhu jedné z hrdinek cyklu pod názvem Marcela byla oceněna jako nejlepší dokument na přehlídce českých filmů Finále Plzeň, film navíc získal v roce 2007 ve španělské Seville cenu za nejlepší evropský dokument. - o ocenění čtěte zde
Třeštíková získala také ocenění na festivalu v Karlových Varech. V roce 1998 obdržela za film Sladké století Cenu za nejlepší dokument, v roce 2001 pak získala zvláštní uznání za portrét V pasti o mladé narkomance Kateřině z cyklu Ženy na přelomu tisíciletí.
