Zásluhou posluchačů, kteří v pondělí zaplnili hlediště Státní opery Praha, pořadatelé vybrali 800 tisíc korun na pomoc pro dětský domov v Dolních Měcholupech.
V obecně prospěšné společnosti Radost, která pro dům shání peníze, působí také saxofonista František Kop a hráč na klávesy Petr Malásek z doprovodné kapely Hany Hegerové.
S podporou své skupiny a v komorním prostředí divadelní scény zpívala Hana Hegerová své typické šansony. Připomněla nostalgickou píseň o návratu domů Bože můj, já chci zpět i blues Černá Jessie, které složil Jiří Šlitr.
Z šedesátých let, která ji proslavila na scéně Divadla Semafor, se přenesla do let osmdesátých k albu Potměšilý host. Z něho vybrala melancholickou píseň Denim blue a svůj největší hit Levandulová. Kapela sladkost Levadulové trochu shodila úmyslně přehnanými pánskými vokály.
Na evergreen For Sentimental Reason navázal Dan Bárta, který vystřídal zpěvačku u mikrofonu a jehož doprovázelo Trio Roberta Balzara.
Jeden z nejuznávanějších českých zpěváků se ponořil do jazzu, v sestavě časem prověřených písní uvedl například But Not For Me od George Gershwina.
V češtině přidal píseň Městem, kterou prý napsal poté, co si ujasnil, že není důležité být hvězdou.
Hana Hegerová pak vedla koncert k závěru písněmi Lásko prokletá nebo Čím dál tím víc (mi láska sílu dává a nikdy nepřestává, dál chci pro ni žít), která vyzněla jako životní vyznání a již publikum doprovodilo skandovaným potleskem.
Šanson Potměšilý host Hegerová komentovala vtipnou historkou ze své návštěvy rockového koncertu, kde ji konferenciér uvedl slovy: "Stará, ale dobrá." "Měl říci zralá a dobrá," opravila ho zpěvačka, která sklidila ovace vstoje. S publikem se rozloučila milostnou baladou Čerešně.
