Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hegerová si svými šansony vyzpívala francouzský Řád za zásluhy

  14:36aktualizováno  14:36
Insignii komandéra Řádu za zásluhy Haně Hegerové udělil francouzský velvyslanec Pierre Lévy. Pro medaili s diplomem si přišel zpěvaččin vnuk.

Hana Hegerová se svým DVD Pasiáns | foto:  Dan Materna, MAFRA

Vyznamenání Haně Hegerové odevzdá v soukromí. Podle slov velvyslance je insignie oceněním celoživotního díla zpěvačky, která interpretací francouzských šansonů významně přispěla k poznání francouzské hudby v Československu a později v České republice.

"Francie si přeje ocenit kvality a zásluhy Hany Hegerové, zejména pak její významné přispění k propagaci francouzského šansonu a francouzské kultury obecně, a povyšuje ji na komandéra Řádu za zásluhy," uvedl Lévy. Vyznamenání založil v roce 1963 Charles de Gaulle. Je oceněním za mimořádné zásluhy, vojenské nebo civilní, prokázané francouzskému národu. Má tři hodnosti, rytíř, důstojník a komandér, a dvě kategorie, velkodůstojník a velkokříž. Mezi českými držiteli jsou například bývalí velvyslanci ve Francii Jaroslav Šedivý, Pavel Fischer a Petr Janyška, dále novinář Petr Uhl, překladatel Karel Kraus a politolog Jacques Rupnik. Loni v listopadu jím byla vyznamenána mecenáška a sběratelka umění Meda Mládková.

Hegerová, vlastním jménem Carmen Farkašová-Čelková, pochází ze Slovenska. Kariéru zahájila jako herečka v žilinském divadle. Na přelomu 50. a 60. let vystupovala v pražském divadle Rokoko a později v Semaforu. Zpívala též v zahraničí, dokonce i v proslulé pařížské Olympii a při této příležitosti se spřátelila s Gilbertem Bécaudem, Georgesem Brassensem, Jacquesem Brelem, Georgesem Moustakim i Charlesem Aznavourem.

Jedenaosmdesátiletá zpěvačka předloni ohlásila konec veřejného vystupování. V roce 1996 ji Akademie populární hudby uvedla do Síně slávy. Šest let poté obdržela od prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy.

Její poslední album vyšlo roku 2010 pod názvem Mlýnské kolo v srdci mém, který je také názvem původní písně Michela Legranda. Na albu zní česky a slovensky texty, které složili Georges Moustaki, Léo Ferré, Serge Gainsbourg a Boris Vian. V červnu 2011, během slavnostního předání Diamantové desky Supraphonu za 1,6 milionu prodaných nosičů, se zpěvačka znovu podělila o svou náklonnost k Francii, francouzskému jazyku a všem francouzským přátelům, šansoniérům či hudebníkům, žijícím i již zesnulým, s nimiž se během více než 40 let sblížila.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jaromír Nohavica (O2 arena, Praha, 19. října 2017)
RECENZE: Nohavica opět na dosah dokonalosti, halu rozezpíval protestsongem

Jaromír Nohavica, Robert Kuśmierski a Pavel Plánka. V podstatě akustické trio muzikantů si ve čtvrtek podle očekávání podmanilo pražskou O2 arenu. Ostravský...  celý článek

Ondřej Gregor Brzobohatý, Universum Tour (Forum Karlín, Praha, 18. prosince...
O hudbě se s tátou radím v meditacích a snech, říká Ondřej Brzobohatý

Ondřej Brzobohatý vydává album Universum, na němž posluchači najdou deset autorských písní. Hudebník si k nim napsal i texty a desku sám produkoval. „Mám...  celý článek

Boris Carloff
VIDEO: Boris Carloff obaluje melancholii vokály a syntezátory

Hudebník a producent Boris Carloff vydává album The Solipsist, o němž tvrdí, že je jeho nejelektroničtější a zároveň nejpísničkovější. Zároveň vypouští klip ke...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.