Hebrejské rukopisy se vrátí domů

Na pouhý jeden týden je v Zrcadlové kapli pražského Klementina k vidění unikátní kolekce středověkých hebrejských rukopisů a prvotisků, které pocházejí z různých částí Evropy, ale také ze severní Afriky a Blízkého východu.

Od konce druhé světové války byly exponáty uloženy v Praze, po skončení výstavy však budou předány Polsku, jemuž původně patřily.

Expozice obsahuje pět prvotisků a třicet čtyři hebrejských rukopisů, z nichž ten nejstarší pochází z let 1284 až 1285.

Návštěvník tu najde kupříkladu sefardský nádherně iluminovaný rukopis na pergamenu ze 14. až 15. století, který je komentářem k biblickým textům, nebo  rukopis z 15. století Chameš megilot, který tvoří Pět svátečních svitků. Jsou tu však i texty filozofické, poetické, polemické i mystické.

Knihy  jsou  součástí sbírky terstského obchodníka a bibliofila Leona  Vity Saravala (1771-1851). Byla původně uložena ve vratislavské knihovně Židovského teologického semináře, kde ji studovali významní židovští učenci. Po příchodu nacistů knihovnu zabavilo gestapo, které ji přesouvalo na různá místa.

Důsledkem je dnešní roztříštěnost - některé knihy jsou ve Varšavě, jiné v Moskvě, Jeruzalémě či New Yorku. Část, a podle odborníků je to možná ta vůbec nejcennější, se octla i v Praze - od konce války ji uchovávala klementinská knihovna.

Na sklonku letošního roku se rukopisy a prvotisky vrátí zpět do Vratislavi. Saravalova hebraika nicméně zůstanou nadále dostupná i českým badatelům, a to v digitální podobě, v rámci projektu Memoria (www.memoria.cz).