Višňový sad na Vinohradech režisér vypravil o dost krotčeji a klasičtěji než předchozí čechovovské opusy, jež nastudoval v Hradci Králové – ani tady však nechybí některé oblíbené režisérovy ornamenty, jako je vytí psů, čtení scénických poznámek či hromadění předmětů na jevišti.
Do vinohradského divadla přišel i manžel herečky Václav Havel. Bývalý prezident svou přítomností vyvolal velký zájem fotografů, především z bulvárních médií. Havel, kterého v sobotu propustili po dvou týdnech z nemocnice, kde byl kvůli srdeční arytmii, vypadal, že je v dobrém stavu.
Fotografové většinou nečekali na celé představení. Spokojili se s tím, že pořídili snímky Havla a dalších osobností, jež se na premiéře inscenace objevily.
Přišli divadelníci i celebrity
A těch přišlo požehnaně. V divadle nezůstalo jediné volné místo, lidé byli i na bidýlku. Kromě divadelníků, například režiséra Davida Radoka či herečky Evy Holubové, přišly i celebrity typu Haliny Pawlowské, či podnikatel Zdeněk Bakala s Michaelou Maláčovou. V hledišti byla také Livia Klausová.
Publikum sledovalo představení napjatě. Humorně laděné momenty v jinak vážné hře nechávali diváci bez smíchu. Dramatik Havel pozoroval výkon své ženy pozorně a soustředěně.
Divadelním kritikům se představení líbilo. Po jeho skončení se většinou shodli na tom, že bylo vynikající, a to především jeho druhá polovina. Na tu si však překvapivě část diváků nepočkala; řady v hledišti po přestávce nepatrně prořídly.
A ani ovace na konci představení nebyly největší. Potlesk byl sice vytrvalý, ale velmi vlažný. Když vyšla před oponu Dagmar Havlová, tak potlesk ani výrazně nezesílil.
Dotáhl čechovovský cyklus
Vladimír Morávek se k Čechovovi vrátil po delší přestávce – před sedmi lety nastudoval v Hradci Králové celý čechovovský cyklus.
Jeho součástí měl být podle režiséra i Višňový sad, ale Morávkovi chyběla představitelka klíčové role Ljubov Andrejevny Raněvské. Již tehdy totiž pomýšlel na první dámu, ale návrat Dagmar Havlové k divadlu v té době ještě nepřipadal v úvahu.
Když se Havlová vrátila definitivně na jeviště, Morávek se dočkal a Višňový sad nastudoval pro jubilující, právě stoleté Divadlo na Vinohradech.
"Ta hra je totiž nádherná. Čechovovi se podařil husarský kousek. Napsal komedii o zániku, o propadání a o nicotě. O smrti, která klepe na dveře – načež všichni v panice předstírají, že to jen někde hryže červotoč. Různí nešťastníci se v té hře trumfují v neuvěřitelných saltech – jen aby odvedli pozornost od toho, jak nehorázně lžou. Lžou sami sobě i druhým, lžou své sny i své obsese, lžou nejniternější tajemství i úzkosti. A jak už to tak bývá – kdo lže, riskuje, že bude směšný," říká Vladimír Morávek.
O reprízy je zájem
Vedle Havlové obsadil Morávek do Višňového sadu například Jiřinu Jiráskovou, která je v úloze Charlotty jakýmsi demiurgem děje, Martina Stropnického v atypické úloze křupanského Lopachina nebo Viktora Preisse, který hraje nepraktického starého mládence Gajeva, bratra Raněvské.
O reprízy Višňového sadu je velký zájem. "Jediná únorová repríza je beznadějně vyprodána, na březen ještě předprodej nezačal, ale obchodní oddělení zaznamenalo velký počet objednávek," uvedla mluvčí divadla Zuzana Paulusová.
