Jinak jde o tradičně usedlý, nudný, povětšinou literárněvědný portrét slibující „boření stereotypů, mýtů a sentimentu“. Dejme tomu, nad rámec školního učiva snad míří pár poznatků.
Že dotyčný byl zdatný chodec, šikovný podnikatel, neboť nepodbízivé noviny uměl i prodat, svého druhu hitmaker, jehož texty se zpívaly, a že i on se stal obětí všech dobrých rodáků, počínaje fámou, že při nuceném pobytu v Brixenu si tam koupil dům a konče kupčením s proužky z jeho čamary, jelikož se jich prodalo víc, než by se z jednoho dobového slavnostního kabátu vůbec dalo pořídit.
Paradoxem však je, že dokument sám přijal, proti čemu brojí. „V českých dějinách téměř neexistuje období, které by se nepokoušelo si svobodomyslného a bezpochyby odvážného muže přivlastnit,“ praví anotace snímku a jmenuje vlastence, první republiku, komunisty i disent.
Současně však v dokumentu vedle profesních odborníků vystupují bývalý a současný senátor: Petr Pithart a Miloš Vystrčil. Coby spoluautoři knihy, sborníku Borovský Havle, jsme slepí nástrojové času (i po 200 letech)?, který kolektiv autorů připravil „s příspěvky významných osobností“. Tedy i politiků zvolených za Havlíčkovu rodnou Vysočinu.
Hlásit se hrdě k Havlíčkovi zkrátka nezaškodí, natož před kamerami. Komu legenda ještě poslouží?
