„Popravdě jsem čekal pro Hastrmana jenom cenu za kameru, jinak nic. Navíc jsem konkurenční filmy neviděl, takže jsem mohl šance odhadovat jen podle ukázek,“ přiznal Dobrý. „Pro mě byl favoritem i Jiří Macháček, protože jsem usuzoval, že dobový Toman přesně sedne jeho nonšalaci, ale taky Viktor Zavadil coby Jan Palach, kterému vtiskl oduševnělý výraz,“ přiznal Dobrý, který Českého lva vyhrál poprvé.
V současnosti je v kinech k vidění i po boku zahraničních hvězd v mezinárodním projektu Skleněný pokoj, ale tvrdí, že obě zkušenosti se dají jen těžko srovnávat.
„Skleněný pokoj představoval velkou produkci, ale strávil jsem tam snad jen čtyři natáčecí dny, kdežto u Hastrmana jsem byl na place den co den, což jsem do té doby nezažil. Navíc tu panovalo obrovské nasazení typické pro malé projekty. Omezený rozpočet, omezený čas, k tomu výkyvy počasí a debutující režisér, prostě snad každý stres, jaký si dovedete představit,“ vzpomíná.
Nicméně na Ondřeje Havelku, pro něhož byl Hastrman režijní prvotinou, nedá herec dopustit. „Až s odstupem jsem pochopil a ocenil jeho poetiku, která se liší od temnějšího tónu Hastrmanovy knižní předlohy. A hlavně byl neustále vkusný, zdvořilý, korektní. Nesnaží se herce lámat násilnými metodami, přesto umí docílit toho, co od něho chce,“ líčí Dobrý.
Takže na otázku, zda by šel s Havelkou do dalšího projektu, odpovídá bez váhání: „Rozhodně, určitě, kdykoli. Ostatně už se něco rýsuje,“ naznačuje Dobrý, že by se Havelka mohl vrátit ke své původní filmové verzi divadelní hry o osudech krále swingu Jiřího Traxlera.
