Co má společného Ferda Mravenec, Harry Potter a Rozum do kapsy? Nakladatelství Albatros. To oslavilo v dubnu šedesáté výročí založení a teď si je znovu připomíná výstavou dvou set knižních titulů v barokní chodbě pražského Klementina, nazvanou 60 let na křídlech Albatrosu.
Nejde přitom jen o výstavu knih a knižních obálek. Stěžejní místo v ní zaujímají ilustrace – obrázky legendárních "albatrosích" hrdinů. Jako by se člověk ocitl uprostřed zábavného kvízu, jehož zadání zní: Přiřaďte ke slavným autorům jejich stejně slavné postavy: Ondřej Sekora a Ferda Mravenec, Zdeněk Miller a krteček, Radek Pilař a Rumcajsova rodina, Josef Lada a Mikeš, Vladimír Jiránek a králíci z klobouku.
Přes deset tisíc titulů
První knihou Státního nakladatelství dětské knihy, které bylo založeno v roce 1949 a na Albatros přejmenováno o dvacet let později, bylo Erbenovo Říkej si a hraj s ilustracemi Aleny Ladové.
Celkem Albatros vydal přes deset tisíc titulů, jejichž náklad v součtu překročil 360 milionů výtisků. Vybrat z tolika knih nebylo pro autorku výstavy, spisovatelku Alenu Ježkovou (mimo jiné i autorku loni oceněné knihy Prahou kráčí lev a držitelku Zlaté stuhy IBBY), jednoduché, nakonec můžeme v Klementinu vidět právě ta nejslavnější jména.
Josef Lada tak není jen autorem Mikeše, ale i rekordmanem nakladatelství, protože jeho knih se prodalo čtrnáct milionů výtisků, Zdeněk Miller a jeho krteček drží další prvenství – krtka se prodalo tři a půl milionu kusů. Zkrátka nepřišel ani Josef Čapek, jehož Povídání o pejskovi a kočičce vyšlo celkem sedmnáctkrát.
Albatros by se samozřejmě nemohl chlubit tak závratnými čísly, nebýt jeho monopolu na dětskou knihu v socialistickém Československu. To ovšem většině obrázků na výstavě neubírá na poetice, kterou našim dětským knihám svět závidí.
Vždyť třeba jeden z kmenových autorů Albatrosu Jiří Trnka byl nazýván Waltem Disneyem Východu, ale tam, kde se tvorba amerického studia láme směrem ke kýči, je Trnka stále lyrický, nechává prostor čtenářově či divákově fantazii. Jeho Zahrada, ilustrace k Hrubínově sbírce Dvakrát sedm pohádek i nejuznávanější mezinárodní Cena Hanse Christiana Andersena, kterou Trnka rok před svou smrtí získal, to dokládají bez sebemenších pochybností.
Knižní poklad
Z knih a o knihách se dělá výstava těžko. Ostatně každý rok to potvrzují Nejkrásnější české knihy, vystavené většinou v zasklených vitrínách. Je určitě dobré učit děti úctě ke knihám a dávat jim najevo, že to není lecjaké spotřební zboží, co by sneslo ohmatání a ušpinění, že v podobě povedené knihy mají v rukou malý poklad.
Přesto – knihy jsou ke čtení, k prohlížení, knihy voní, jejich strany při otáčení šustí, a to všechno je nezbytnou součástí čtení. V Klementinu jsou knihy převážně za sklem. I tak mají svou sílu, hlavně v tom, jak autenticky dokážou připomenout dětství padesátiletým, třicetiletým i desetiletým návštěvníkům.
I dnešní svobodná generace totiž vyrůstá na Mikešovi, krtečkovi, Rumcajsovi a Hrubínových říkankách, u nichž si představuje chytrého Budulínka stejně "trnkovsky" jako generace předešlé.
