Harapes by měl teď vycházet až po setmění. Neuměle oslavná tiráda se mu stala medvědí službou, v českém dokumentu řádila jako řezník-stávkokaz v továrně na jemnou mechaniku. Vybraní občané v téhle mramorové skoroparodii trpně postávali s květinou v ruce, vzletně zhodnotili Harapesův život a dílo, děkovali osudu, že jim umožnil tak šťastné setkání, a popřáli zdravíčka. Střídavě promlouval Mistr sám, odhaluje velké pravdy bytí: jeviště je jeviště, všechna sláva polní tráva, sláva českého baletu se šíří po světě. S někdejší dětskou partnerkou z filmu pojedl zmrzlinový pohár a s dospělými pohovořil u sklenky vína.
Pravda, ani americký Zábavní park kalifornského studia neobjevil nové kraje, natož závratné výšiny dokumentárního žánru, ale aspoň si nelhal do kapsy. Ano, tohle je reklamní pozvánka k rodinnému výletu, přiznával bez mučení každou scénou, a jako bonus k příští vstupence nabízíme pohled do zákulisí. Což neslo podobný půvab jako tajná noční návštěva v obřím hračkářství pro děti a pro dospělé zajímavý pohled na lidi, kteří si do práce se vší vážností chodí hrát. Je to zvláštní svět, kde muzikant-táta od rodiny dělá třikrát denně hudry hudry coby zelený Frankenstein, aniž si připadá nedůstojně, a sběrač odpadků si libuje: "Jsem v šoubyznysu, miluju to!" A nad pohádkovými triky, kde z vln skáčou žraloci a z křoví ještěři, sedí v kukani cifršpion, jenž za výbuchů pyrotechniky tiše sčítá a sčítá...
Večer na téma Animovaný film měl osm radostí a jednu smůlu. Tu šťastnou osmičku složilo osm talentovaných studentských snímků, od Bubeníčkovy hříčky Tři Fuové přes Klimtovu a Pošovu absurditu Pád po Urbánkovu grotesku Zlatý ostrov. Smolný byl ovšem nápad spojit je v blok. Kletba komponovaných večerů na ČT 2 se nemění: "spláchnou" ukázky stejného žánru, takže i skvostné jednotlivosti tu působí monotónně. Lepší službu než sebechválu za jednorázový pořad by ČT udělala, kdyby servírovala jeden animovaný film týdně; navíc by se tak vešly i příspěvky škol mimo Prahu. A na okraj: některé z odvysílaných animovaných miniatur už prošly kiny jako předfilmy hraných děl distribuční firmy Cinemart, což ČT nezmínila.
Pravda, ani americký Zábavní park kalifornského studia neobjevil nové kraje, natož závratné výšiny dokumentárního žánru, ale aspoň si nelhal do kapsy. Ano, tohle je reklamní pozvánka k rodinnému výletu, přiznával bez mučení každou scénou, a jako bonus k příští vstupence nabízíme pohled do zákulisí. Což neslo podobný půvab jako tajná noční návštěva v obřím hračkářství pro děti a pro dospělé zajímavý pohled na lidi, kteří si do práce se vší vážností chodí hrát. Je to zvláštní svět, kde muzikant-táta od rodiny dělá třikrát denně hudry hudry coby zelený Frankenstein, aniž si připadá nedůstojně, a sběrač odpadků si libuje: "Jsem v šoubyznysu, miluju to!" A nad pohádkovými triky, kde z vln skáčou žraloci a z křoví ještěři, sedí v kukani cifršpion, jenž za výbuchů pyrotechniky tiše sčítá a sčítá...
Večer na téma Animovaný film měl osm radostí a jednu smůlu. Tu šťastnou osmičku složilo osm talentovaných studentských snímků, od Bubeníčkovy hříčky Tři Fuové přes Klimtovu a Pošovu absurditu Pád po Urbánkovu grotesku Zlatý ostrov. Smolný byl ovšem nápad spojit je v blok. Kletba komponovaných večerů na ČT 2 se nemění: "spláchnou" ukázky stejného žánru, takže i skvostné jednotlivosti tu působí monotónně. Lepší službu než sebechválu za jednorázový pořad by ČT udělala, kdyby servírovala jeden animovaný film týdně; navíc by se tak vešly i příspěvky škol mimo Prahu. A na okraj: některé z odvysílaných animovaných miniatur už prošly kiny jako předfilmy hraných děl distribuční firmy Cinemart, což ČT nezmínila.
