Největší letošní imerzivní zážitek, tedy divadlo, kde je divák součástí děje, slibuje čtvrteční premiéra projektu Happy End v Hotelu „Chateau Switzerland“. Režisér Jakub Čermák spolu se svým souborem Depresivní děti touží po penězích totiž zve diváky do areálu bývalého kláštera svatého Gabriela na pražském Smíchově, aby se zde něco dozvěděli o smrti.
„Přicházející divák se stává klientem hotelového zařízení, zúčastní se zde velké luxusní párty, na jejímž konci může zažít vlastní happy end,“ naznačuje režisér téma nezvyklého projektu.
„Happy end znamená šťastný konec, myslím, že po něm toužíme všichni. Víme, že je šťastný, ale neměli bychom zapomínat, že jde o konec. A právě konec nás všechny jednou čeká. Nevíme, jak zemřeme, za jakých okolností, jak se nám to bude líbit, jestli budeme trpět,“ popisuje Čermák. Novinka proto divákům nabídne možnost zabývat se fenoménem smrti, zamyslet se nad ním z různých úhlů, případně nad ní meditovat.
„Představení začíná inspirativní řečí, neboli masterclass. Každý večer ji vede jiná ženská osobnost, která mluví o smrti ze svého pohledu,“ přibližuje dále režisér. Filozofických masterclass se ujmou mimo jiné filozofka Anna Hogenová, spisovatelka Daniela Fischerová nebo třeba farářka Martina Viktorie Kopecká. „Dále nabízíme koncert složený z árií umírajících operních hrdinek,“ dodává tvůrce.
Diváci mají ale především interaktivní možnost se se smrtí setkat. „Nějakým způsobem si ji můžou i zažít. Je to pro ty, které smrt přitahuje, ale i pro ty, kteří z ní mají úzkost. Všem ale můžeme garantovat, že to dopadne dobře,“ ujišťuje Čermák.
Pokud se divák nebude chtít aktivně zapojovat do programu, může pouze přihlížet. „Zkušební představení nám přinesly pozitivní ohlasy od aktivních i pasivních účastníků,“ hlásí.
Jeden večer Happy End v Hotelu „Chateau Switzerland“ zve až sto diváků, představení by mělo trvat pod tři hodiny. „Vzhledem k tomu, že diváky čekají okamžiky, kdy se jedna performerka stará o jednoho diváka, využijeme až čtyřicet hereček. Je to na naše poměry opravdu monstrprojekt. Máme naštěstí k dispozici téměř celý bývalý klášter. Návštěvníci se podívají do historických interiérů i podivných kancelářských prostorů,“ popisuje Čermák.
Na novince pracuje téměř výlučně ženský soubor. „Mám pocit, že o umírající se většinou starají ženy, ať už v institucích nebo v rodinách. Mají k tomu rozhodně více co říci než muži. Dalo by se říci, že jediný chlap v celém projektu jsem já a můj asistent režie,“ upozorňuje režisér na zajímavý fakt.
Představení bylo původně plánováno jako mezinárodní spolupráce, německý soubor ale musel pro komplikace spojené s pandemií odstoupit. Depresivní děti uvádí nezvyklou novinku mezi 17. a 20. září a následně dvakrát v říjnu. V dalším bloku se projekt nejspíše vrátí na jaře příštího roku.
