"Nejsou to kulaté narozeniny, proto jim říkám kostrbatiny, a jsem ve věku, kdy je radostí, když nezapomínám text," uvedla v úvodu dvouhodinového vystoupení Hegerová, kterou na jeviště za zvuku skladby V opeře donesl v náručí saxofonista František Kop.
Zpěvačka, která se na pódiu pohybovala o holi, za doprovodu orchestru Petra Maláska s kontrabasistou Robertem Balzarem, saxofonistou Františkem Kopem a kytaristou Zdeňkem Fišerem na úvod zazpívala skladbu Já ráda vzpomínám.
Interpretka, jejíž jméno se stalo synonymem českého šansonu, od začátku vystoupení působila uvolněným dojmem, žertovala se členy kapely i osvětlovačem a komentovala i aktuální politické dění. "Po operaci očí lépe vidím, dokonce se mi zdá, že vidím až za roh. Ale po volbách není o co stát," sdělila.
Oslavenkyně jako tradičně oslovila a pozvala na mimořádný koncert jako hosty některé talenty současné hudební scény, jejichž jména do poslední chvíle dokázala utajit.
Jako první se představil herec a muzikant Jan Budař. "V Národním divadle hraju poprvé a možná i naposled," podotkl. Po přestávce se na jevišti překvapivě objevil teprve dvaadvacetiletý písničkář Tomáš Klus a zpěvačka skupiny Photolab Magdaléna Šalamounová.
O zvláštní koncerty Hegerové byl v minulých letech vždy mimořádný zájem a všechny vstupenky z předprodejů lidé obvykle vykoupili za pár desítek minut. Také pražské vystoupení bylo již dlouho vyprodáno. Publikum se dočkalo známých písní, jako jsou Černá Jessie, Lásko prokletá, Denim Blue, Levandulová, Čerešně či Potměšilý host.
Hegerová, která v předchozích letech v den svých narozenin koncertovala v Divadle na Vinohradech nebo v Národním divadle, měla oslavu pětasedmdesátin před dvěma lety naplánovánu do Státní opery Praha.
Nakonec z osobních a částečně i zdravotních důvodů jubileum oslavila pouze se svými nejbližšími. Řekla tehdy, že s pořádáním podobných velkých vystoupení nepočítá. Své rozhodnutí však změnila, stejně jako rozhodnutí nevystupovat na letních festivalech.
Kdo je Hana Hegerová
|
Zpěvačka, původním jménem Carmen Farkašová, pochází ze Slovenska. Kariéru zahájila jako herečka v žilinském divadle. Na přelomu 50. a 60. let vystupovala v pražském divadle Rokoko a později v divadle Semafor v představeních Zuzana je zase sama doma, Šest žen či Dobře placená procházka. Zpívala a hrála také v legendárním filmu Kdyby tisíc klarinetů. Vystupovala na mnoha místech v zahraničí, a dostala se dokonce do proslulé pařížské Olympie.
Během své kariéry spolupracovala mimo jiné s textaři Pavlem Koptou, Petrem Radou a Jiřím Suchým. Její asi nejpopulárnější šanson Levandulová vznikl, stejně jako řada dalších písní, ze spolupráce se skladatelem Petrem Hapkou a textařem Michalem Horáčkem. Za album Potměšilý host, na kterém tento hit vyšel, dostala v roce 1992 od firmy Supraphon platinovou desku. O čtyři roky později ji Akademie populární hudby zapsala do Síně slávy.
