RECENZE: To nejděsivější z Lovecrafta pro začínající hororové nadšence

Strach z neznáma, děsivé božstvo, prastará rasa, která kdysi obývala Zemi a teď čeká v zapadlém koutě vesmíru, aby se mohla vrátit. To vše najdete ve sbírce Barva z kosmu.

Obálka knihy Barva z kosmu | foto: Carcosa

O díle hororového klasika Howarda Phillipse Lovecrafta už bylo napsáno mnohé, možná snad úplně všechno, co napsáno a vyřčeno být mělo. Stejně tak o jeho životě. Podivín s ne zcela vyjasněným vztahem k ženám a vůbec k okolnímu lidstvu, sužovaný četnými démony (jak jinak) s chorobnou fantazií (pochopitelně). Jeho dílo je v češtině dostupné hned v několika podobách, zcela vyčerpávající je pak komplet sebraných spisů v pěti svazcích s atmosférickými dokonale padnoucími ilustracemi Františka Štorma.

To už je však spíš záležitost pro poučené a definitivně lapené do sítí Lovecraftova plíživého zla a svíravé hrůzy z neznáma. Pokud jste s tímto autorem dosud neměli tu čest, začněte raději zvolna. Ideálním úvodem do studia je aktuálně vydaný sborník Barva z kosmu, nazvaný podle jedné z nejznámějších a také nejděsivějších Lovecraftových povídek.

Barva z kosmu

80 %

Howard Phillips Lovecraft

překlad: Milan Žáček

Carcosa, 2020, 320 stran

Je to jakási esence jeho přístupu k psaní. Prakticky žádné dialogy, úžasně plastické popisy krajiny Nové Anglie a samozřejmě sám námět – cosi nevypověditelně strašlivého, co přišlo „odtamtud“, decimuje psychicky i fyzicky skupinu lidí, včetně dětí. Minimum psychologie, postavy jsou tu vlastně jen proto, aby zažívaly strašlivá muka. Krom ní obsahuje kniha výběr dalších spíše známějších Lovecraftových prací – Hudba Ericha Zanna, Kdo šeptá ve tmě, Krysy ve zdech nebo Rytina v domě. Všechny povídky vycházejí v nových nebo revidovaných překladech Milana Žáčka

Dílo H. P. Lovecrafta, ač je ve své podstatě literárním „undergroundem“, nechceme-li hovořit přímo o braku, se už dávno stalo součástí popkultury. Vycházeli z něj mnozí renomovaní hororoví autoři, samozřejmě včetně Stephena Kinga. Narážky na něj nalezneme v každém druhém žánrovém počinu. Vědět, co je to Necronomicon, Cthulhu a kdo byl „šílený Arab Abrul Alhazred“ patří k základní vzdělanosti každého milovníka hororové a vůbec fantaskní literatury. Stačí jen málo. Sebrat odvahu, navodit patřičnou atmosféru a pustit se do čtení. Výsledek se brzy dostaví.