Za slovem (obálka)
Autorka rozhovoru není profesionální spisovatelka ani novinářka, je to grafická designérka. Momentálně má nicméně nominaci na cenu Magnesia Litera za monografii typografa Oldřicha Hlavsy. Na tutéž cenu, kterou v roce 2009 s absolutním počtem hlasů získala právě Bohumila Grögerová za básnickou sbírku Rukopis.
O celých šedesát let mladší tazatelka se zpočátku ptá s jistým odstupem, zejména na věci týkající se tvorby a s ní spojené životní peripetie. Hlavní roli vedle tázané samozřejmě v těchto pasážích hraje Josef Hiršal, se kterým Bohumila Grögerová tvořila životní i umělecký pár.
„Co se týkalo češtiny, hlavně básnické formy a vyjádření v češtině, tak to rozhodl vždy on. A naopak u překladů, to musel ustupovat Joska, poněvadž on cizí jazyky neznal,“ nechá Grögerová čtenáře nahlédnout do pozadí například tak legendárních překladů, jako jsou básně Christiana Morgensterna.
V graficky hezky vyvedené knize, v níž stejnou váhu jako slovo mají fotografie a fotogramy Toman Tylové, inspirované poezií Grögerové, dochází i na důvěrnější témata. Včetně toho pro devadesátiletou básnířku kruciálního, tématu smrti.
„Prostě počítám s určitým velmi omezeným časem, ale nemohu říci, že bych se strachovala, že bych se bála smrti. Spíš si myslím, že se tam octnu mezi svými drahými,“ odpověděla na předposlední otázku. Dál už byla řeč jen o vesmíru...
