Grahamova vzácně upřímná a všezahrnující hudba

- Peter Graham (vlastním jménem Jaroslav Šťastný) je na nahrávce Der Erste představen jako inspirovaný a vyzrálý tvůrce s širokým stylovým záběrem. Titul obsahuje osm skladeb pro různá komorní obsazení, přičemž autor má hudební materiál, s nímž pracuje, bezpečně "v rukou" - vždy dohlédá až jakoby "za něj". Nikde nevzniká protivný dojem, že skladatel je ve vleku onoho materiálu a neví si s ním rady, což se jinak u soudobé hudby, již její tvůrci vedou po nevyšlapaných cestách, stává častěji, než se dá z hlediště unést.

Do hudby Petera Grahama je zakalkulována - ovšem spíše podvědomě, protože si jen těžko lze představit, že by s něčím takovým šel autor do tvorby vědomě - specifická otevřenost. Názorně je to patrné v "cageovsky" posvěceném dramaturgickém tahu skladby pro sólovou flétnu Poslední večer básníka Si-Kchanga, která zní simultánně s o dvacet let mladší Secretou pro subtilně traktované bicí.
S výjimkou Posledního večera pocházejí všechny skladby z devadesátých let. Každá nese dedikaci, která jde pod povrch účelu, vždy je jakoby dalším rozměrem díla. Autor všechna věnování zveřejnil včetně osobních pohnutek - v dnešní době handlování se vším, čemu je možno nalepit etiketu, se zdá takto projevená upřímnost v jednotě srdce, mysli a řemesla snad jediným způsobem, jímž lze zacházet s uměním v jeho prospěch.
Na nahrávku je zařazena kafkovská komorní kantáta Der Erste (s Janou Lewitovou ve vokálním partu), za niž autor získal ocenění v soutěži Musica Iudaica, krátký, nicméně napětím a jistou fabulační obsesí poutavý Fragment II pro violoncello a klavír, dvoudílný Sextet s typickými "grahamovskými" plochami homeopatické hudby, pod jejíž zdánlivou nicotností a nesoudržností se - při ochotě naslouchat bez obvyklých návyků předjímání - vyjevuje jemný alternativní svět, v němž nevládne chaos či anarchie, nýbrž křehká harmonie. Pozoruhodným dílem je i Tichá hudba pro tři klarinety, která časem připomíná elektroniku a má mysteriózní atmosféru. Skutečnou elektroniku začlenil Graham do skladby Nebe i země pominou..., využil ji však naopak k překročení hranic člověčenství.
Čistou, srdce beroucí hudbou je introvertní Ave verum corpus (vokální part zpívá jednohlase ženské pěvecké kvarteto), zatímco MOENS je proporčním konglomerátem hudebního myšlení místa a doby, v nichž Graham žije. Kdybych chtěla někomu hudbou představit náš současný vezdejší svět, udělala bych to právě Grahamovým MOENS - je tam vše od aleatoriky po rock, stmeleno dynamikou formy a napínavé od začátku do konce.

Peter Graham: Der Erste
Hraje Ensemble Mondschein

CD, 68 minut

Vydala 2HP Production