V jednom příběhu o Angelice zaznívá varování, že hrabě de Peyrac nemá jezdit do Prahy. Pro autorku, která legendu o nezkrotné krásce stvořila, to zřejmě neplatí – pětaosmdesátiletá Francouzka Anne Golonová si svou první, dvoudenní návštěvu Česka užívala.
Nejdříve ji nadchl pražský muzikál Angelika v Divadle Broadway, jenž považuje za zdařilejší než slavné filmové zpracování s Michéle Mercierovou v hlavní roli. "Film se příliš upíná na postavu Mercierové, která působí až marnivě. Muzikálu se podařilo vystihnout vášeň, mentalitu Angeliky mnohem lépe," řekla v rozhovoru MF DNES Golonová.
O den později autorka obhlížela s dojetím zástupy fanoušků, kteří čekali na podpis nového, rozšířeného vydání Angeliky, markýzy andělů. Ostatně je to právě čeština, v níž jako první na světě (po francouzském originále) upravený úvodní díl vychází. "Jak vidím, Angelika stále patří do současného světa," řekla při autogramiádě.
Z Versailles do Ameriky
Inspiraci jí dalo místo, kde žila, Versailles, spjaté s postavou krále Slunce, Ludvíka XIV. Okouzlena velkolepým palácem začala psát příběh mladé ženy 17. století, která se dostává na královský dvůr.
"Poznává zákulisní intriky, ale i spodinu společnosti," říká autorka. Na historické hodnověrnosti jí prý vždy záleželo: studovala prameny, žila v místech, která popisuje, zpovídala místní obyvatele. To se týká i amerických dobrodružství Angeliky v zatím posledních dílech.
Golonová přiznala, že předobrazem zmrzačeného, zjizveného, leč charizmatického de Peyraca se stal její manžel Serge, o 18 let starší geolog šlechtického původu, s kterým se jako mladá novinářka poznala v Kongu a jenž v roce 1972 zemřel. "Nevyráběl diamanty, ale je to on, s rozdílem několika staletí," říká Anne.
Hrdinka se vrátí
I přes světový úspěch Angeliky netoužila být jako ona. "Kdybych vedla její život, nikdy bych ji nenapsala. Chtěla jsem ukázat odvahu, již měla, její vůli překonávat překážky," říká Golonová.
Podobně jako Angelika však musela bojovat – o autorská práva k vlastní knize. "Bylo to strašné. Rozprodala část majetku, žila v bídě. A přitom v Rusku její knihy nelegálně vycházely v milionových nákladech, dokonce tam došlo k loupežnému přepadení tiskárny – s kulomety," říká dcera Golonové Naďa.
"Prodávalo se to jako droga a já dostávala legrační částky," přizvukuje Anne. Hlavní vinu za to, že na čas přišla o svá práva, přičítá Golonová filmu. "Všichni vycházeli z filmu, a autor jako kdyby neexistoval, jako by byl mrtvý," říká s tím, že někteří nakladatelé by si to asi vroucně přáli.
Po vyhraném sporu se Golonová pustila do příběhů s novou vervou. Rozhodla se je podstatně přepracovat, a tak se původních třináct knih má rozrůst na pětadvacet, nové texty zabírají v některých svazcích až osmdesát procent. Nyní pracuje na závěrečné knize, jejíž námět odmítá prozradit. Snad jen to, že Angelika se chce vrátit z Nového světa opět do Francie. A jak to dopadne s její láskou? "Vztah se vyvíjí," naznačuje Golonová.
