Hra zde pojmenovaná Naprosto neuvěřitelná událost o dvou dějstvích: Ženitba aneb Mene tekel, méně Tekel! prošla zásadní úpravou – některé pasáže inscenátoři škrtli, jiné přemístili.
Zbytečná hudební čísla
Už samotným posunutím podtitulu před název režisér leccos vyjádřil; mimo jiné fakt, že jde zejména o jeho výklad, nikoli o původní Gogolovu Ženitbu. Snový opar mu dovolil předvést na jevišti všechno možné, protože ve spánku se člověku honí hlavou leccos.
Představení je spirituálně laděné, a to včetně křížů či pravoslavného kněze, a svým způsobem reflektuje rozdíly mezi ženským a mužským světem. Po úvodní zbytečné písni Kupida se před publikem otevřou dva domky. V prvním žije vdavekchtivá Agáta, ve druhém vládní úředník Podkolatov, který si vlastní svatbou není jist.
Repliky dvou psaných obrazů se prolínají. Mezi oběma pokojíky pendluje zmnožená dohazovačka Tekla v podání Martina Stropnického, Lucie Juřičkové a Lucie Polišenské (z poslední se později stane služebná Duňaša). Tekla má více prostoru než ve hře a je pojatá jako šmrncovní čertice – koneckonců sjednává námluvy, což může připomínat smlouvání s ďáblem.
Druhou polovinu zahajuje trapný výstup Kupida a zamilovaného páru, snad odkazujícího k Adamovi a Evě, v kostýmech s nahými těly, které jsou nepochopitelně vulgární. Dějství je situováno do domu nevěsty, ve kterém nechybí dlouhý stůl, obří dýně nebo mimino.
Žádné překvapení
Dokončení příběhu se odehrává před zraky většiny účinkujících. Kromě předepsaných figur jsou mezi nimi zpěvák a zpěvačka stojící proti sobě nebo skupina malých holčiček ve svatebních šatech – Agátiných nenarozených dcer, kterým bude za čas shánět ženichy. Odmítnutí nápadníci se promění v Tekly.
Morávkovu inscenaci jako obvykle doplňují neúnavně se opakující hudební předěly. Podkolatov Viktora Preisse a Agáta Veroniky Žilkové působí na scéně nejpřirozeněji, role jim sedí na míru. Tito herci společně s Václavem Vydrou coby Kočarevem alespoň částečně vdechli postavám život vlastními plícemi. Za všechny ostatní to – zdá se – udělal režisér.
Zbylí uchazeči o Agátinu ruku vypadají spíše jako karikatury Gogolových (anti)hrdinů, Tekly mají promluvy i pohyby rozdělené podle přesného plánu a malé nevěstinky jsou jako na dálkové ovládání.
Vladimír Morávek ničím nepřekvapil. Představil další ze svých výrazně stylizovaných kusů. Jako obvykle promyslel každý detail, takže výsledná inscenace je jeho stroj, který dokonale šlape.
Jen Gogolovo dílo se pod tím vším perfekcionismem a značným počtem hudebních vložek trochu dusí, přestože publikum naštěstí dramatikův humor alespoň v některých momentech dokáže zachytit. Škoda, že jich není více.
Nikolaj Vasiljevič Gogol: Naprosto neuvěřitelná událost: Ženitba
Divadlo na Vinohradech, Praha. Režie Vladimír Morávek, délka představení 170 min.
Hodnocení MF DNES: 50 %
