Nejprve se podle autora v Čechách na rozdíl od Západu moc nekradlo, takzvaný módní zločin sem pronikl až později.
Častější než gangy bývali zprvu spíše "zloději individualisté" - milovníci výtvarného umění, kteří nemysleli na finanční obohacení.
"Jako třeba jeden mariánskolázeňský lékař, který pro svou sbírku kradl obrazy už od doby studií. Byl nakonec přistižen v plzeňském muzeu, kde vzal Fillu a Zrzavého," přiblížil Glückselig při autogramiádě jeden ze zaznamenaných případů.
Materiál sbíral publicista po dlouhé roky. Už od 50. let se zajímal o velké zahraniční případy loupeží obrazů a o falzifikátorské skandály, které ztvárnil mimo jiné v knihách Gangsteři v galeriích a Atentáty na umění. Až nyní se však věnoval tuzemskému dění.
"Odnaučil mě číst detektivky," řekl o svém příteli kmotr knihy Karel Pacner.
V literatuře faktu týkající se kriminalistiky si podle svých slov počte lépe, protože jsou myšlenkově mnohem odvážnější - detektivky se mu už zdají vymyšlené.
Šestasedmdesátiletý Glückselig býval reportérem Zápisníku, psával i do dalších periodik. Z některých seriálů později vznikly knihy - Podvedená věda, Tajné společnosti, Filatelistický pitaval a další.
Navázal kontakty s kriminalisty, obracel se na odborníky v muzeích, galeriích a na zámcích, hovořil s okradenými i s některými zadrženými pachateli.
"I v dobách, kdy se některé věci nesměly psát, je do svých knih dostal," řekl o něm Pacner.
 Spisovatel Josef Glückselig představuje svoji nejnovější knihu Uloupené umění. |
