Tajemství dešťového pokladu
Jediná premiéra, již v neděli uvedla Česká televize, slibovala přesně zvolený žánr v přesně načasovaný okamžik. Tedy rodinný příběh s dětskými hrdiny, jehož děj se odehrává právě v předjaří a točí se kolem napínavé honby za pokladem.
Jenže naději, že se zrodil český klukovský detektiv Kalle Blomkvist nebo Dobrodružství Toma Sawyera na brněnský způsob, zaplašila už děsivá úvodní písnička s frázemi "krásné je snít, oči otevřít, slunce rozzářit, pro lásku žít". A mělo být ještě hůř.
Jako propagační turistická pohlednice Moravského krasu, případně reklama na sportovní aktivity od horolezectví po cyklistiku by Tajemství dešťového pokladu ještě obstálo, ale coby výchovná dětská detektivka bez humoru nemělo šanci.
Zvláště když do místní hospody, před níž komparz prvních výletníků mrznul u piva, dorazila zlověstná hudba a nelegální překupník archeologických nálezů s neméně zlověstným výrokem: "Jsem z Amsterdamu, posílá mě Johansen" – parodicky operetní zlosyn od slunečních brýlí po přízvuk. Navíc smýkal vlastní dcerkou, což přebil pouze proradný hostinský, jenž zase neváhal vydírat syna nemocným psem.
Karikatury dospělých násobené ještě hereckou strojeností zachraňovaly děti, leč ztuha, když jim scénář k první teenagerovské puse předepsal větu jako z obrozeneckého slabikáře "To je naše koza Líza". Korunu trapasu nasadily scény s všudypřítomným zpravodajským štábem ČT. Zacházet tak neobratně s tak příjemným žánrem je vyloženě k pláči a byť leccos milosrdně skryla tma jeskyní, za vzorovými Pány kluky zaostávalo Tajemství dešťového pokladu rozdílem několika tříd.
Robin Hood – Cesta ke slávě
Premiérový sváteční příspěvek Primy zosobňuje vytrvalou záhadu. Všechno dělá mechanicky jako SuperStar: střihá, tleská, představuje, zpovídá, nyní už i vyřazuje jednotlivé uchazeče o roli v chystaném muzikálu.
Ale přesto zůstává chuti mdlé: bez moderátorské hravosti, nadsázky i bez daru SuperStar vnutit půlce národa, že se právě rozhoduje o dějinné události.
Ostatně sázka Primy hned na několik nákladných reality show naznačuje tragický omyl, v peoplemetrovém měření žádná z nich neproniká do první desítky jejích pořadů.
Mr. GS
Hostitelská show Michala Suchánka a Richarda Genzera možná nebyla nejduchovnějším způsobem televizních Velikonoc, rozhodně však nejduchaplnějším.
Na Nově, která jinak sváteční program vyřešila pohádkovou všehochutí od českých princezen po americké Shreky, představovala moderátorská dvojice nejen ostrůvek vlastní tvorby, ale také důkaz, jak se dá v nenápadném vysílacím čase, týden po týdnu a krok za krokem, dobré řemeslo ještě vylepšovat, vybarvovat a vynášet do netušených point.
Někdy postačí jen obdivně zírat, jako nejnověji na Lucii Bílou, a člověk s potěšením uzná, že je to zábavnější než se hvězdy ptát, jestli maluje kraslice.
Televize o VelikonocíchTajemství dešťového pokladu: 40 % |
