Pod tklivým názvem se tají mozaika Štědrého večera v zážitcích hrstky obyvatel norského městečka. Jmenovitě milenky ženatého lháře; odvrženého tatínka plížícího se za potomky v převleku; lékaře objevujícího vlastní rodinné štěstí při pomoci běžencům; školáka rozechvělého prvním polibkem muslimské spolužačky pod hvězdami; a důchodce chystajícího letitý marný rituál, jenž najde pointu v pouti bezdomovce.
I když drsný start se zatoulaným dítětem sledovaným ostřelovačem nevypadá právě na typickou sváteční pohodu, posléze se vyprávění překlopí k milosrdnější až sentimentální tónině, z níž vysvobozuje pouze výstižná nálada měkkého světla za zasněženými okny, nádech tajemství v penzistově obřadu a trocha černého humoru.
Přesněji řečeno dvě důvtipné situace: Ježíšek ukradený z betlému a nevěrníkův trapas s dárky.
Ovšem figurky v rozbité skládance nemají šanci, aby si je divák důvěrněji oblíbil, veškeré úkony činí tak podrobně, že rozumná metráž se zdá dvakrát delší, a činy hrdinů ústí vesměs do tradičních vánočních banalit. Nic tu nepohorší a nic nezajiskří novotou. Zřejmě i pověstné severské sžíravosti svazuje štědrovečerní posvátnost ruce.
HODNOCENÍ MF DNES 50%
