Nejvíce nominací, shodně po čtyřech včetně filmu, režie a scénáře roku, mají kupodivu dva nejzábavnější tituly. Jednak hravá maďarská romance dvou svérázných zaměstnanců jatek O těle a duši, jednak švédská satira Čtverec, které se strefuje do uměleckého snobismu i politické korektnosti. Oba mají i herecké šance, za Maďarsko Alexandra Borbély, za Švédsko Claes Bang.
Jiné dva snímky se pyšní třemi nominacemi. Ruské rozvodové drama Nemilovaní si vedle filmu roku může připsat cenu za scénář i za režii Andreje Zvjaginceva, řecké Zabití posvátného jelena aspiruje opět na poctu za scénář a režii Yorgose Lanthimose plus na herecký hold Colinu Farrellovi.
Aki Kaurismäki za příběh o přátelství imigranta finského starousedlíka Druhá strana naděje může mít trofej za režii či za film roku, na nejvyšší poctu pohlíží i francouzské drama na téma AIDS nazvané BMP, za něž dostal nominaci též herec Nahuel Pérez Biscayart.
Když se vyzobají vyloženě hvězdná jména, z hereček se o evropskou obdobu Oscarů ucházejí ještě Juliette Binoche či Isabelle Huppertová, převahu Francie završuje mezi herci veterán Jean-Louis Trintignant. Zato Česko opět není zastoupeno ani mezi komediemi, debuty, animací či dokumenty, filmy Bába z ledu a Učitelka se dostaly pouze do širší nominace, nikoli až do finále.
Nezajímáme Evropu? Na oplátku Evropa nezajímá nás. Třeba Čtverec při svém tuzemském startu ve 24 kinech našel za první víkend 676 diváků. Zdejší premiéra snímku O těle a duši to dotáhla na 983 zájemců. A Druhá strana naděje doklopýtala po čtyřech týdnech k metě šesti tisíc návštěvníků.
Takže až se budou 9. prosince v Berlíně vyhlašovat vítězové cen Evropské filmové akademie, internetový přenos u nás nejspíše vyhledá jenom pár ctitelů herečky Julie Delpy, která získá cenu za přínos světové kinematografii. Tedy Francouzky, která se prosadila i v americkém filmu a nepohrdla ani Avengers.
