Spíš než jako regulérní show působilo první ze dvou vystoupení DJ Wiche za doprovodu kapely Champion Sound jako generálka. Provázela ho řada zbytečných nepříjemností. Zejména - i na Lucernu přehnaně nečitelný - zvuk, který doplňovalo vazbení. A hlavně nedotažená dramaturgie, kvůli níž řada čísel v čele s, z hlediska soundu úplně “zabitou”, Darou Rolins, nefungovala, jak by mohla. Zejména ale večer nijak negradoval.
Úplně tak stačilo přijít na začátek, kdy pódium opanoval Rytmus z Kontrafakt, a pak na konec, který si pro sebe podobným způsobem ukradl Vladimir 518 z PSH. Ne že by zbytek koncertu neměl světlé momenty, ale nikomu jinému se nepodařilo s takovým přehledem ovládnout sál. Blízko k tomu měl nostalgický comeback Indy & Wich či sympatická šílenost hiphopového kazatele Jamese Colea. Ale veškerou získanou energii s přehledem pohřbily ufounské promluvy dvou konferenciérů, kteří si navíc při prvoplánovém hecování publika pletli Lucernu se SaSaZu.
Na show DJ Wiche se opět ukázalo, že ďábel je v detailech, a řada věcí, které byly hezky vymyšlené (jako třeba intermezzo se sambisty) kvůli prostojům, zbytečným pauzám, technickým problémům, ale i volbě některých skladeb neklapla. Koncertu navíc citelně chybělo velké finále, v němž by se rapeři na pódiu jen nestřídali, ale spojili. Neznamená to, že by se publikum nebavilo nebo že DJ Wich nemá co nabídnout a na dnešní vyprodané repete už nemá cenu chodit. Ale nakládat s tak specifickým prostorem, jako je velká Lucerna, a formátem “velké show” se zkrátka tuzemský hip hop ještě evidentně musí naučit.
