Jinak ovšem přehled oceněných snímků dost vypovídá o situaci, jaká v oboru novinářské fotografie panuje. Silné a obrazově zajímavé momenty přinášejí především tvůrci na volné noze. Ať už to jsou rituální souboje v Etiopii, za něž získal Eduard Genserek čestné uznání nebo reportáž z kyjevských barikád od Juraje Mravce (která se černobílým provedením vzdává šancí zapůsobit na první signální). Mým soukromým favoritem je série Jitky Krejčové nazvaná „Taje Altaje. Cesta vozíčkářky Míši Transsibiřskou magistrálou na Altaj“. Obrazy jak namalované. A v čem tkví jejich kouzlo? Stačí se podívat a přečíst si ten název. Tak jednoduché to je.
Vítězná Fotografie roku od Filipa Singera
Tradičně silný je Roman Vondrouš z ČTK se sportovní tematikou. Jenže ani jeho snímky z dostihů či reportáž ze zimní olympiády nejsou obrázky, které bychom mohli vídat v běžné mediální produkci. Bohužel.
Na pláži lépe než na veterině
Kyjevské dvorky během kuřáckých přestávek (Jan Zatorský, Echo24) jsou prima nápad, který se u druhého obrázku okouká, roztančená Eva Samková (Barbora Reichová, Deník Sport) by si skoro zasloužila zařadit mezi videa. Fotky z veteriny (Matěj Stránský, Respekt) nikoho jiného než zvířátkomily nedojmou. To samé by se možná dalo říct o oslavách vylodění v Normandii. Koho jiného než vojenskohistorické magory to může bavit? Jenže pohled na snímky Martina Divíška z Deníku dává jinou odpověď.
Nedá se nic dělat. Kdo chce vidět hezké fotografie, bude muset od 21. listopadu zajít na pražskou Staroměstskou radnici. Najdou se tu. V novinách a na zpravodajských webech, z jejichž produkce by teoreticky měly soutěžní snímky vzejít, se budeme muset spokojit s narychlo „vycvaklými“ a špatně ořezanými obrázky. Čest výjimkám.
Jenže rychlá doba si to žádá.
Vyberte vítěze ceny iDNES.cz na Czech Press Photo 2014 |
