Nepočítáme-li trampy, dlouhá léta, dá se říci desetiletí, byla country hudba v českých zemích mladým lidem v lepším případě k smíchu, v horším k ní přímo cítili odpor. Byl to bezpochyby souběh několika okolností: diskutabilní kvalita domácích představitelů žánru, jeho nekonfliktnost za minulého režimu, ale jistě i absence možnosti vidět na vlastní oči jeho zajímavé představitele.
Willie Nelson
Některé klasiky ortodoxní country začali i "rockoví" Češi brát vážně už před pár lety. Johnnyho Cashe, když jeho poslední alba začal produkovat démonický Rick Rubin a starému mistrovi podsunul k interpretaci písně o jednu až dvě generace mladších autorů. A Willieho Nelsona, o němž se ovšem pohříchu u nás ví spíš to, že patří k největším propagátorům legalizace marihuany, než že by se tu kdovíjak poslouchaly jeho skvělé desky.
Už alternativní festival Litoměřický kořen na začátku července ohromil, když jako vyvrcholení programu uvedl na scénu amerického desperáta Boba Waynea s kapelou, připomínající poněkud postavy z tarantinovských filmů. Rozskákaný amfiteátr ovšem ukázal, že má-li country správný říz (v tomto případě až punkový), nadchne i fanoušky Ivy Bittové, Už jsme doma nebo Květů. Více zde.
Bob Wayne na Litoměřickém kořenu
To ovšem byla jen předehra. Nejenže se Bob Wayne do Česka v rámci své šňůry minulý víkend vrátil a tentokrát zahrál na největším ska a punkovém mejdanu roku Mighty Sounds, ale ve stejné době probíhající Colours of Ostrava představily dokonce zcela novou scénu s názvem Drive Stage. Na té country v různých podobách a variacích zněla čtyři dny téměř nepřetržitě.
Samozřejmě, dramaturgie byla svým způsobem opatrná a country "prodala" vždycky se zásadní přidanou hodnotou. Baskery tvoří tři pohledné holky, Gangstagrass mixují ortodoxní bluegrass s rapem dvou odredovaných černochů, Hayseed Dixie v bravurním instrumentálním podání hrají i slavné rockové hity. A podobně.
Baskery na Colours of Ostrava 2013
Faktem ale je, že nástroje jako banjo nebo mandolína v tomto stanu patřily mezi vysoce frekventované a nikoho z těch nadšených posluchačů zjevně za uši netahaly. A to se rozhodně nejednalo o hudební fanoušky, kteří doma po večerech sjíždějí desky Zelenáčů či Fešáků.
Uvidíme, jestli se letos prolomená vrata pro country na letní festivaly zase zabouchnou nebo naopak otevřou dokořán, i s rizikem, že ne všude najdou v daném žánru tu pravou kvalitu. Pro obdobný dramaturgický příklad nemusíme chodit daleko. Před lety začal festival Trutnov dovážet představitele popu minulých dekád. Letos se odhodlali na Rock for People a tak trochu absurdně udělali hlavní festivalovou star z Karla Gotta...
