Glastonbury 2010: Jack White (Dead Weather)

Glastonbury 2010: Jack White (Dead Weather) | foto: ČTK

Glastonbury potřetí: Cesta tam a zase zpátky

  • 5
Jeden den – respektive půl dne - v Glastonbury. Aneb co všechno můžete stihnout a co vás přitom potká, taková "cesta tam a zase zpátky" festivalovým areálem.

Glastonbury 2010: Thom Yorke (Radiohead)Nejdříve obvyklé údaje: počet návštěvníků už se nijak dramaticky nezvýšil. Obvyklých sto osmdesát tisíc se nás tu ale určitě sešlo. V neděli ráno se začali mnozí balit, buď aby a) stihli fotbal doma, b) využili volných silnic v důsledku fotbalu. Program běžel jak na drátkách, žádné komplikace, žádné konflikty. Přidanou hodnotou byl krátký utajený set Radiohead na Park Stage, který se určitě stane jednou z letošních legend.

A nyní vzhůru na cestu:

12:00 – Reef, Other Stage. Kapela, která v druhé půli minulé dekády definovala hardrock pro devadesátá léta, letos obnovená. Kde jsou ty časy, kdy šli v Trutnově po náměstí a metali po sobě frisbee? Voli je vypili (ty časy). Hudba ale zůstala zakonzervována a čas ji ohlodal jen mírně. Sympatické retro.

13:00 – Lightning Seeds, další vandr do devadesátejch, tentokrát vzpomínky na zlatou éru britpopu. Na závěr milého setu Three Lions, hymna anglické repre na Euru 96, pro povzbuzení fotbalových duší. Tichý chorál z publika. Nesmírně dojemné: doufám, že si nkdo vzpomněl, jak tehdy dopadl zápas Anglie-Německo.

14:00 - setkání s dalšími členy české výpravy v kempu u stanů. Diskuse, u kterého informačního stánku si lze bezplatně posloužit krémem na opalování. Tato informace má v dnešní výhni, snad ještě strašnější než v pátek, cenu zlata.

Glastonbury 2010: sluneční výheň řeší každý po svém

15:00 – Other Stage, Imogen Heap. Na jaře tahle dáma vystoupila v divadle Archa, možná račte pamatovat. Skvělý a nepopsatelný - alespoň takhle na pár řádcích - koncert. Nad jižním okrajem údolí se vytahují mraky: je to ale planý poplach a večer zastihne Glastonbury pod bezmračnou oblohou.

16:00 – u vchodu do baru Bread & Roses na jedné z hlavních tříd stojí ochranka. Stalo se něco? Ne, hranatí mužové regulují počet návštěvníků baru, skrývajících se před sluncem a sledujících mač Uruguay (či jak by napsal klasik slovenské sportovní žurnalistiky Imrich Hornáček "Urus") s Jižní Koreou. Vevnitř se několik desítek fotbalumilovných domorodců připravuje na zítřejší Zápas dne a nějaká hudba je jim naprosto ukradená.

16:15 – West Holts, Devendra Banhart. Pantáta všech fousatých weird folkařů hrál s výtečnou kapelou za zády písně své i neméně uhozené covery (Tell It To My Heart od Taylor Dayne v jeho provedení je skutečně k popukání). Lahodná produkce. Později probíhají mezi některými českými účastníky debaty, jestli byl jeho rozverný projev důsledkem veselé letory nebo podnapilosti. Nejspíš obého.

17:00 – Zlá hodina. National na Other Stage nebo Dead Weather na Pyramidě? D je správně. Zatímco White Stripes odcházejí do věčných lovišť (včera se o následnictví přihlásili výtečným setem na John Peel Stage Black Keys), Jack White přichystal další ze svých pozoruhodných bokovek. Zemitý, syrový bigbít odehraný s velkým nasazením, horku navzdory.

18:30 – kreolský fastfood Jam The Cassava na cestě k West Holts. Zdejší nabídka pokrmů je obžerná, a existují dokonce glastonburské kuchařky (v češtině!). Obsluha u některých pokrmů varuje, že jsou opravdu, ale opravdu ostré: návštěvník obvykle nedbá a odchází s ohněm v ústech. Další rok se proces opakuje, protože je to nejen ostré, ale též velmi chutné.

19:30 – včera byla řeč o vlivu Talking Heads na mladé a neklidné angloamerické populáry. Zářnou ukázkou jsou Foals, kteří zrovna začínají na John Peel Stage. Svižné, chytré a spolehlivě taneční písně (které občas trpí přílišnou délkou). Stan, naplněný po okraj, je nadšen.

21:00 – zatímco na Pyramid Stage roztáčejí kola pop music Scissor Sisters, na cestě po levém okraji areálu prochází dvojice starších manželů v dresech německé reprezentace. Okolo stojící synové Albionu na ni hulákají bujaře, leč bez zášti. Hezké.

Glastonbury 2010: společně se Scissor Sister si zazpívala Kylie Minogue

21:30 – Nick Lowe na Acoustic Stage. Komorní koncert, seance pro pár znalců. Lowe je typický "tajný svatý", písničkář z anglické pubrockové líhně 70.let, producent klasických alb Elvise Costella a dalších ptáčků, utajený hitmaker. Tohle je na festivalu skvělé: pořád a pořád si můžete doplňovat abecedu a vědomosti. Máte-li ovšem zájem a chuť.

22:15 – Co s načatým večerem? Jít na Muse, aby člověk mohl dělat doma před Rock For People chytrého? Ne: viděl jsem je tu v roce 2003 a člověk je příliš starý na to, aby opakoval stejné chyby. Pet Shop Boys na Other Stage? The XX na Peelu? (excelentní koncert, neskutečně se vyhráli, hlásí přátelé). George Clinton na West Holts? Nakonec vítězí procházka na jihvýchod areálu. Tam se nachází Block Nine, Arcadia a Shangri-La, město ve městě a festival uvnitř festivalu. Čínská čtvrť, město z Divokého západu, industriální inferno a uvnitř bary, kabarety, cirkusy, instalace. Lze se tu ztratit na několik hodin a zapomenout, že dole v údolí běží nějaký program.

Glastonbury 2010: úplněk nad dějištěm festivalu24:00 - Kemp, stan. Nad Glastonbury svítí "ouplná lůna", měsíc v úplňku, poprvé za dvacet let. Zítra například: Hold Steady, Norah Jones, Grizzly Bear, Jack Johnson, LCD Soundsystem, Stevie Wonder. A fotbal, fotbal, fotbal. Dobrou noc.