RECENZE: Překročili elektroswingové limity a zní neuvěřitelně nakažlivě

Druhá deska Glamtronic výrazné kapely tuzemské nezávislé scény Mydy Rabycad, jejíž věkový průměr nepřesahuje jedenadvacet let, je sebevědomá, hravá a energická.

Mydy Rabycad nachystali druhé album Glamtronic. | foto: Nino Zardalishvili

Je až s podivem, že za silnou nahrávkou Glamtronic stojí kapela, která dohromady funguje teprve nějakých dva a půl roku. Šarm Mydy Rabycad přitom netkví jen ve výrazně talentované zpěvačce s výrazně rusými vlasy a ještě výraznějším jménem Žofie Dařbujánová.

Ve svých začátcích se kapela svezla na popularitě elektroswingové hudby, která stále dokáže naplnit a rozhýbat tančírny, kluby i prostory pod velkými festivalovými pódii. Na aktuální desce si však Mydy Rabycad uvědomili, že žádný trend (kromě dechovky, vesnické tancovačky a Michala Tučného) netrvá věčně, a chytře se pohnuli o kus dál.

Swing je v jejich nakažlivých tanečních písničkách se silnými melodiemi stále velmi přítomný, třeba hned v úvodní Don’t Play This Song nebo možná až příliš šablonovité I Got a Man, ale není to jediný a otrocky přijímaný zdroj, z nějž by kapela skládala všechno. Na jednu stranu zvládá přímočará taneční klubová čísla, jakým je singl Good Times, ještě zajímavěji však Mydy Rabycad působí, když se Dařbujánová, jako v refrénu skladby Ready To Stay nebo v závěrečné Dreamland of Mine, která ve svém finále skrývá náznaky „bondovky“, emotivně opře do svého hlasu a tanečnímu toku alba dodá nějaký kontrast.

Na hranici parodie

Vzhledem k tomu, že povaha většiny písní Mydy Rabycad je elektronická, stojí za ocenění, s jakou mírou živelnosti a spontánní energie je tahle formace dokázala nahrát. Ať už svoje fóry do skladeb sází prostřednictvím samplů, doprovodných vokálů nebo nástrojů, hravost a svěží pocit patří mezi největší trumfy, které Mydy Rabycad na desce Glamtronic vynášejí. Ač je to občas na hranici parodie, jako když v písni Belly Button Nation opěvují pupíky.

Glamtronic

80 %

Mydy Rabycad

Nahrávka má navíc skvělou produkci, kombinace živých nástrojů s elektronikou působí přirozeně – výrazná je především rytmicky. Za pozornost stojí silně groovové basové linky i citlivé momenty, které si pro sebe krade klavír. Glamtronic je tak jako celek sebevědomá i cílevědomá deska mladé kapely s aranžersky dotaženými hybnými písničkami i prožitými momenty, která nezní samoúčelně a už vůbec ne lokálně.